Hostem Českého rozhlasu byl v pořadu Knižní kurýr nakladatel Zdeněk Bauer

Každý čtvrtek uvádí Český rozhlas pořad Knižní kurýr, který připravuje a posluchače pořadem provází PhDr. Petr Hanuška. Je to pořad pro příznivce literatury. Informuje o knižních novinkách, zajímá se o ediční plány nakladatelství, příjemné slovo prokládá příjemnou hudbou. Sedmnáctý březnový den byl hostem jeho pořadu editor nakladatelství NZB, který posluchačům stručně přiblížil historii nakladatelství a nastínil nejbližší ediční plány. Přepis rozhovoru se vám otevře rozkliknutím článku.

editor a nakladatel Zdeněk Bauer a redaktor Petr Hanuska

Knižní kurýr, čtvrtek 17. března 2011, 20:30. Pozvání přijal editor a nakladatel Zdeněk Bauer

Redakčně upravený přepis zvukového záznamu

Petr Hanuška [PH], úvodní slovo:

Neznám mezi svými generačními vrstevníky chlapa, který by část svého dětství neprožil četbou Rychlých šípů nebo životem v klukovské partě, která napodobovala svět svých literárních hrdinů. Vlastník sešitových komiksů patřil k těm šťastnějším, protože socialistický režim skautům, komiksům a prózám Jaroslava Foglara příliš nepřál a když už, tak na krátkou dobu.

Co se nestihlo vydat na konci šedesátých let, muselo se stihnout až po listopadovém uragánu – řečeno s Bohumilem Hrabalem. Dnešní děti mají velký výběr mezi filmovými nebo románovými hrdiny. Jejich kvality jsou však v mých očích někdy poněkud sporné, zvláště když jde o silácké nebo nějaké násilnické typy. Naše vzory byly možná v mnohém naivní, možná papírové, směřovaly nás při budování životních hodnot k něčemu pozitivnímu. Z jejich příběhů mnohdy vykukovala tezovitost, jakýsi výchovný prvek, ale Foglar jej natolik umně zaobalil zajímavým, napínavým dobrodružným příběhem, že jsme to prostě ani nepociťovali.

Když se na knižních pultech objevila kniha Mýtus zvaný Stínadla Miloše Dvorského, zaradoval jsem se. Říkal jsem si, že se mi určitě odkryje reálné pozadí příběhů, které mě fascinovaly svou tajemností a jež nikdy nevygumuji ze své paměti. A když už jsem se pídil po samotném titulu, nutně jsem musel narazit na jeho vydavatele, Zdeňka Bauera. Telefon dal telefon a pan nakladatel bude milým hostem dnešního jedenáctého vydání Knižního kurýru.

PH: Dobrý večer Zdeňku, nabídněte nám profil svého nakladatelství.

ZB: Dobrý večer, jsme malé knižní nakladatelství. Fungujeme přibližně deset let, přičemž před těmi deseti lety jsme nevznikli jako knižní nakladatelství, ale jako rešeršní a ghostwritingová agentura. To v podstatě znamená, že jsme získali nějaký tehdy živnostenský list, dnes živnostenské oprávnění pro publikační činnost a pro práci s informacemi. Knižní nakladatelství, to je jeden z profilů naší činností. Vznikl tím způsobem, že k nám začali přicházet klienti, chtěli pomoci se svými manuskripty, chtěli upravit své texty a hledali nějakou knižní nebo jinou publikační platformu.

V tuto chvíli tedy už třetím rokem vydáváme některé z knih, které se k nám tímto způsobem dostaly. Jsme rádi, že to jsou knihy, které – alespoň z toho našeho pohledu – mají určitý přesah historie do současnosti. Často v nějakém smyslu dějiny každodennosti nebo určité hodnocení hodnotového systému současné civilizace. To si myslíme jsou informace, nebo témata a náměty hodnotné, užitečné pro přemýšlivé lidi.

PH: Já jsem měl velkou radost z titulu, který jsem objevil na internetu Miloš Dvorský: Mýtus zvaný Stínadla. Jaká vzdálenost je mezi Stínadly literárními a skutečností, realitou?

ZB: Trošku to záleží na fantazii každého čtenáře a každého hledače v tom stínadelském a foglarovském světě. Je to ošemetná otázka a já bych se velmi bál ji nějak uzavřít. Už vzhledem k těm mnoha příznivým reakcím čtenářů, kteří nám dávali za pravdu vzhledem k tomu, že je dobře, že jsme knihu publikovali. Zároveň byli ale rádi, že jsme třeba neprozradili úplně vše a hlavně, že jsme nechali ten určitý prostor pro fantazii každého člověka. Autor knihy i my jako nakladatelský kolektiv jsme chtěli zachovat stínadelskou myšlenku v určitém smyslu volnou, otevřenou.

Jaroslav Foglar se nechával inspirovat a inspirace – a to zná každý autor, každý, kdo někdy něco vytvořil – to je poměrně široké spektrum nejrůznějších vlivů. Je to neohraničená oblast. Takže reálná Stínadla a Stínadla foglarovská (knižní), to se navzájem prolíná. Kde přesně se to prolíná, kde to začíná, kde to končí, to je otázka pro každého jednotlivce velmi individuální.

PH: Takže to byl Mýtus zvaný Stínadla. Pojďme ke knížce druhé. „Vojáku Vladimíre…“ Karel Čapek, Jindřich Groag a odpírači vojenské služby z důvodu svědomí. To je velmi zvláštní titul. O čem ta knížka vypráví?

ZB: Zatímco předešlá kniha byla typickým produktem autora, který nemá úplnou publikační zkušenost a přišel za námi s manuskriptem, se kterým chtěl pomoci takříkajíc od základu (abychom mu poznámky pomohli uspořádat, doložit apod.), knížka „Vojáku Vladimíre…“ vychází poměrně výrazně z naší vlastní dílny.

Jako rešeršní agentura jsme postupně do jisté míry náhodou a do jisté míry cíleně narazili na několik textů Karla Čapka, nebo textů, které byly určeny Karlu Čapkovi. Trošku nás překvapilo, že o většině z těch textů není nikde v odborné literatuře žádná zmínka. Dokonce jsme ty texty nenašli ani v Památníku národního písemnictví. Postupně vznikl konvolut textů veřejnosti převážně neznámých a byla otázka, co s nimi. Rozhodli jsme se je vydat, a protože to přece jen z našeho pohledu vyžadovalo určité dovysvětlení, o čem ty texty jsou a jakou by možná mohly mít zajímavou hodnotu pro současnost, tak jsme k tomu ještě dodali úvod.

A jinak hlavní myšlenka knihy je: Karel Čapek, otázka svědomí, otázka toho jestli je možné najít náboženskou pravdu. Kde je možné ji najít. Jakým způsobem se s tím vypořádal Karel Čapek dvacetiletý, čtyřicetiletý; jak s tímto tématem bojoval ve státě, kde je na prezidentské standartě vyšit nápis „Pravda vítězí“. Takže otázky myslím poměrně zásadní i pro současnou civilizaci, která má hodnotový žebříček někdy velmi setřený. Jedinci, kteří hledají nějaké trvalejší hodnoty, samozřejmě tápají a sami nevědí. Podobně jako Karel Čapek. On byl jedním z nás.

PH: To jsou tituly, z kterých se už můžeme radovat, které můžeme číst. Prozraďte nám jeden titul, který právě teď připravujete.

ZB: V tuto chvíli nám své texty svěřil například autor, který je ročník 1940 a prezentuje se pod přezdívkou Jaboud. Připravujeme zajímavý soubor jeho povídek inspirovaných jeho mládím a dětstvím. Jsou to výrazně autobiografické vzpomínky na život v Praze padesátých a šedesátých let 20. století. On pracoval, byl zaměstnán, byl nucen pracovat v pomocných technických praporech (PTP), byl sledován Státní bezpečností (StB) a on to celé pojímá do jisté míry velmi humorně, velmi vtipně. Zároveň je tam ale pořád ten vážný základ velmi tvrdých padesátých let, potom určitého uvolnění v šedesátých letech a potom možná ještě něco dál. Tedy, to je jeden z textů, které teď připravujeme.

PH: Velice vám Zdeňku děkuji za rozhovor a přeji další zajímavé tituly. Přeji krásný večer.

ZB: Rovněž přeji klidný večer všem posluchačům i vám ve studiu.

PH: Hostem Knižního kurýru byl nakladatel Zdeněk Bauer.