V pátek, 3. června 2022, proběhla na scéně Reduty | Národního divadla v Brně, premiéra divadelní inscenace renomované autorky Lenky Lagronové a známého režiséra Radovana Lipuse (Šumná města), dramatický příběh pod názvem Chytání Vídně.
Josef Gočár a Jaruškův dům
Jaruškův dům, dílo architekta Josefa Gočára, stojí na brněnské Palackého třídě. Jedná se o přední dílo české individualistické moderny. Dům skutečně existuje a sama Lenka Lagronová v něm prožila část svého vlastního života. Hlavní postavou její inscenace je ovšem Alma, dívka, která před rokem 1989 chodila na střechu Jaruškova domu štelovat televizní anténu, aby její otec mohl sledovat »západní« a necenzurované vysílání rakouské televize.
Po revoluci, v čase znovunabyté svobody, když oba její rodiče už zemřeli, se snaží prorazit jako výtvarnice. Má sen dostat se na Antarktidu a zachycovat tam svými pastely prchavost i majestátnost tajících ledovců. Dlouho se jí to nedaří. Shodou náhod je mezitím vystavena příležitosti vrátit se ve vzpomínkách zpět do Jaruškova domu.
Bývalý trestanec Láďa a tajný prostor Jáchymov
Alma se vrací do Brna, do domu svého dětství. Objevuje zde zapomenuté a mnohdy utajované příběhy své vlastní rodiny. Začínají se objevovat staré politické konflikty, tajní spolupracovníci komunistické Státní bezpečnosti a nakonec i trestanecké tábory u Jáchymova. Ústřední místo ve vyprávění má jáchymovský tábor Rovnost, byť i Nikolaj je krátce zmíněn. Ovšem „Rovnost byla Palečkův tábor,“ vzpomíná bývalý politický vězeň Láďa.
„Palečkův tábor? Co to znamená?“ ptá se Alma. Tak začíná dialog, který vede k nadčasovému zamyšlení nad lidským zlem a nad způsoby, jak mu čelit. To vše umocňuje sugestivní maketa trestaneckého tábora, která se náhle a v přítmí objevuje přímo mezi herci na divadelním pódiu.
Alma tak nehledá už jenom cestu k vlastnímu cíli, ale hledá a nalézá i sama sebe. Skrze rodinnou historii, skrze nedovyprávěné příběhy, skrze doposavad neznámé souvislosti. Ze vzpomínek na pohádkové dětství „tatínkovy princezničky“ začnou najednou vystupovat obrazy komunistických lágrů…
Mnohovrstevnatý příběh nakonec končí příležitostí pro diváka, příležitostí k zamyšlení…
Autorka: Lenka Lagronová, režie: Radovan Lipus, dramaturgie: Milan Šotek, scéna: David Bazika, kostýmy: Katarína Hollá, hudba: Tomáš Kočko, odborná konzultace: Zdeněk Bauer
Hrají: Tereza Richtrová, Martin Sláma, Pavel Čeněk Vaculík, Jana Štvrtecká, Vladimír Krátký, Zuzana Černá, Štěpánka Romová, Michal Bumbálek