Osobní doklady, vystavené na fiktivní jméno, patřily k důležité privátní výbavě celé řady osob, které žily ilegálně na území Protektorátu Čechy a Morava. Přitom se jednalo o lidi, které by za normálních okolností ani nenapadlo jakékoli nepravé dokumenty používat.
Protektorát vytvořil poptávku po úředním krytí pronásledovaných osob
Protektorát Čechy a Morava představoval nezákonné převzetí českého a moravského území nacistickou armádou a následné vytvoření německé okupační správy. Existenci Protektorátu máme primárně spojenou s neustálým porušováním lidských práv, s tvrdými represáliemi během prvního a druhého stanného práva nebo s domácím a zahraničním odbojem.
Zdroj: VHÚ
Nezákonná podstata Protektorátu a jeho fungování se však propisovaly i do mnoha dalších specifických každodenností. Některé z nich mohou při zpětném pohledu působit zvláštně. Tehdy však zachraňovaly život. Mezi takové neobvyklosti patřilo i používání krycích osobních dokumentů. Uchylovali se k nim někteří jednotlivci, kteří potřebovali svou skutečnou identitu před nacisty zamaskovat.
Prakticky pokaždé šlo o jedince, které by za běžných okolností ani na okamžik nenapadlo jakékoli ilegální dokumenty, neřkuli padělané osobní doklady, používat. Během Protektorátu se pro ně však krycí doklady staly nezbytností z hlediska osobní bezpečnosti a života. Doklady, vystavené na cizí jméno, jim totiž umožňovaly bez úhony přežít náhodné policejní a úřední kontroly.
Doklady s cizím jménem umožňovaly pronásledovaným osobám přežít
Nejčastěji se jednalo o jedince, kteří žili na území Protektorátu ilegálně. U některých osob, které byly zapojeny do odbojové činnosti, byla existence falešných osobních dokladů nezbytnou součástí jejich protiokupační činnosti. Bez krycích osobních dokumentů by byly nemyslitelné třeba britské výsadky československých parašutistů na území Protektorátu. Falešné doklady používali i někteří členové domácího odboje, kteří se zde uchýlili do ilegality.
Vedle toho měli různé krycí legendy i někteří Židé, ukrývající se před transporty, ale i různí další jedinci. Pro ně pak doklady s cizím jménem nebyly promyšleným plánovaným záměrem, jako spíš příležitostí, která se jim náhodně naskytla v nouzi.
V případu, který jsem zdokumentoval na žádost Státního okresního archivu Jeseník, se jedná o situaci dvou mužů z obce Skorošice nedaleko města Frývaldov (dnes Jeseník), kteří se s pomocí krycích osobních dokladů vyhnuli zatčení a transportu do koncentračního tábora.
Skorošická rodina Reinoldových byla místními henleinovci šikanována už nějakou dobu. Když pak Jesenicko v rámci postoupení pohraničí na podzim 1938 připadlo Německu, nacistická šikana zesílila a dva členové této rodiny skončili v koncentračních táborech. Dvěma jiným se včas podařilo uprchnout na území Protektorátu, aniž by však měli nějaký plán kde a jak se budou skrývat. Ukrývali se u různých lidí i u přátel, kteří jim posléze nabídli pořízení krycích osobních dokladů.
Celý příběh rodiny byl publikován v nedávno vydaném sborníku Zločin a trest na Jesenicku, který společnou péčí vydaly Vlastivědné muzeum Jesenicka, Zemský archiv v Opavě a Státní okresní archiv Jeseník.
- Ke stažení ve formátu PDF: Náboženská víra jako zločin během dvou totalit. Represe a tresty na příkladu rodiny Reinoldových z Jesenicka.
Anotace sborníku Zločin a trest na Jesenicku
Tématem 23. ročníku svatováclavského sborníku se stal „Zločin a trest na Jesenicku“. Hned první příspěvek dává znát, že o selankovité čtení se rozhodně jednat nebude. Pojednává totiž o exorcismu neboli vymýtání ďábla, které se odehrálo roku 1667 v Javorníku. Následující studie se zabývá místy, kde v oblasti Jesenicka stávaly šibenice, a zločinnost v tomto regionu doby „osvícenské“ rozebírá text, pro nějž se pramennou základnou staly ortelové knihy pražského apelačního soudu. Následující dva články čtenáře zavedou do lesů na Jesenicku a v okolí Králického Sněžníku, kde se to v dobách starého Rakouska doslova hemžilo pytláky.
Druhá polovina sborníku dokládá, že od 30. let se v kriminálních případech začíná stále intenzivněji zračit politické pozadí. Šest studií přibližuje těžkou dobu nacistické totality a krátké období těsně poválečné, poslední text pak čtenáře přenese do 50. let.