Russell Crowe a film Noe (recenze filmu z roku 2014)

Recenze filmu Noe / Noah. Režie: Darren Aronofsky. Hlavní role: Russell Crowe. USA, 2014, 138 minut.

Film Noe, kde hlavního hrdinu ztvárňuje Russell Crowe, je přes velkolepý lákavý trailer jen plochým a především falešným příběhem. Rozporuplný snímek relativizuje hodnoty a diskredituje původní příběh…

Film Noe – Hlavní vady příběhu

Pomiňme takové „detaily“ rozporující původní verzi příběhu, jako že Adam s Evou v ráji nechroupali jablko, že Noemův otec Lamech se ve zdraví dožil Noemových 595 narozenin a že Jafet nebyl nejmladší, ale zřejmě nejstarší Noemův syn. Šíření všelijak pokřivených verzí původního příběhu se důsledkem církevních legend a chabého čtení biblických příběhů staly už dávno součástí mnoha knižních i filmových příběhů i většiny rádoby „vědeckých“ analýz. Film Noe (2014), kde Noema hraje Russell Crowe má vadu mnohem zásadnější. Je to falešný příběh asi na stejné duševní úrovni, jako když občas v Asii natočí reklamu na bramborové lupínky, které propaguje Adolf Hitler. – Zlo přestává být zlem, dobro přestává být dobrem; černá se stává světle šedou, bílá je zpochybňována.

Zpočátku věci znalého diváka překvapí jen holá pustina, v níž Noe se svou rodinou žije. Autoři filmu se totiž snaží navodit iluzi světa na prahu jakési ekologické katastrofy. Kdo četl původní Noemův deník a neodejde z kina už v této úvodní sekvenci, dočká vyprávění, při němž tvůrci z původního příběhu nenechají kámen na kameni. Uveďme si jen několik nejpodstatnějších změn, jimiž Aronofskyho film původní znění příběhu v očích laického diváka závazně diskredituje.

Bůh – Stvořitel

Filmová verze příběhu: Je to jakási nejasná entita, která s lidmi vůbec nekomunikuje. Noe neslyší Boží hlas. Má jen podivné nejasné sny, kterým úplně nerozumí. V jedné chvíli dokonce musí požít halucinogenní drogu v podobě čaje (tak to tam skutečně je!), aby se dostavily další halucinace a s nimi i vyjasnění snu.

Původní verze příběhu v Bibli: Bůh je podle Bible neviditelná duchovní OSOBA. Ačkoli ho lidé nemohou vidět, slyší jeho hlas. I přes krádež, které se první lidská dvojice dopustila v Edenu i po jejich vyhnání z ráje Bůh nadále komunikuje s Adamem, Evou, Abelem, Kainem i s jejich dalšími potomky. Noemovi dává svým hlasem explicitní příkaz vybudovat archu přesných rozměrů a z konkrétních materiálů. Pro nejasnosti není v klíčových záležitostech v původní biblické zprávě místa.

Požitkářská předpotopní společnost. Nepovšimli si, protože neměli chuť a ani čas si pro své vlastní zájmy povšimnout… – Výřez z Velislavovy Bible (14. století), reprint 1926.

Předpotopní společnost

Filmová verze příběhu: Když Adam s Evou snědli jablko a odešli z ráje, Bůh s nimi přestal komunikovat. Andělé v nebi to tak ale nechali a rozhodli se lidem přijít na pomoc. Situaci sice zkomplikovali tím, že na zemi napadali do lávy, která na jejich tělech ztuhla a vytvořila kamennou krustu. I jako nemotorní obři s těžce ohebnými kamennými těly však dokázali Adamovým potomkům poradit, jak postavit města, jak těžit nerosty a jak vybudovat mocnou civilizaci. Po čase začali být obři lidstvu na obtíž, a tak je lidé začali zabíjet. A tito mocní obři byli tak neschopní, že se před lidmi museli schovávat. Kdyby nebylo Metuzaléma a jeho čarovného meče (tak to ve filmu skutečně je!), byli by andělé (kamenní obři) vyhubeni. Důsledkem vytěžení přírodních bohatství vládne předpotopní civilizaci chaos a nedostatek jídla.

Původní verze příběhu v Bibli: Když Adam s Evou v zahradě hojnosti jídla a požitků dostali chuť na zakázané Boží ovoce (nebyl to sex ani jablko), ukradli ho, snědli a byli ze zahrady vyhnáni. Měli mnoho synů a dcer, kteří díky Bohem dané kreativitě postupně začali budovat know-how nové civilizace. Většina lidí šla ale ve stopách neposlušnosti svých rodičů. Důsledkem bylo násilí a celospolečenský chaos, které naplnily zemi. O bohabojném Šétovi Bible dokonce říká, že mu Bůh ve spánku odňal život, aby se zkaženými lidmi své doby nemusel žít. Na zem v té době také přicházeli padlí andělé, aby souložili s krásnými lidskými ženami. Snad právě z těchto svazků vzešli obři zvaní Nefilim. – „To jsou ti bohatýři dávnověku, ti muži slavné pověsti,“ říká o nich záznam knihy Genesis.

Noe, archa a možnost záchrany

Filmová verze příběhu: Na počátku vyprávění žije Noe se svou rodinou v pustině mimo města, odděleně od zkažené předpotopní společnosti. Poměrně rychle se však charakter Noemovy osobnosti začíná rozmazávat. Na základě snů dochází Noe k závěru, že Bůh v arše žádné další lidi kromě Noemovy rodiny nechce. Noe proto aktivně brání lidem, aby vešli do archy. Je schopen kvůli tomu i zabíjet. Potopa je z pohledu režiséra filmu cílená genocida nevinných lidí. Když se pak dveře archy zavřou, stává se Noe regulérním psychopatem. Dojde k závěru, že po potopě žít mají na zemi pouze zvířata. Je přesvědčen, že s manželkou už nebude mít žádné děti a Semova žena (jediná další žena na palubě !) je zdánlivě neplodná. Po potopě prostě postupně všichni zemřou. Když tyto představy naruší těhotenství Semovy manželky, rozhodně se psychopatický Noe čerstvě narozené dvě dcery zabít, což by snad i udělal, pokud by se scénáristé nebáli až příliš velké kritiky diváků.

Původní verze příběhu v Bibli: Bible říká, že Noe byl „kazatelem spravedlnosti“ uprostřed zvrácené země. Jako takový byl vybrán, aby postavil archu a shromáždit do ní od každého zvířete jednu dvojici, respektive od každého ušlechtilejšího zvířete 14 kusů. Z biblické zprávy je dosti zřejmé, že pokud by někdo pozitivně reagoval na Noemova varování, bylo by to pro něho vstupenkou do archy. Před potopou ovšem nikdy nepršelo v takovém rozsahu, aby z toho nějaká větší povodeň mohla být, takže Noemova slova o potopě musela v požívačné generaci nutně vyvolávat jen výsměch. Noe se svými třemi syny stavěl archu okolo 40 nebo 50 let (samozřejmě, že bez pomoci od démonů). Lze předpokládat, že byl svému okolí za blázna a podivína.

Noe, zobrazený s tesařskou sekerou, dostává pověření ke stavbě archy. Vedle něj jeho tři synové, Sem, uprostřed zřejmě nemladší Cham a zcela vpravo nejstarší Jafet. – Výřez z Velislavovy Bible (14. století), reprint 1926.

O 2000 let později o této pohnuté době mluvil Ježíš, když řekl:

„O tom dni a o oné hodině [Božího konečného soudu] pak neví nikdo, ani andělé v nebesích, ani Syn, nikdo, jedině Otec sám. Jako za Noemových dnů, tak to bude s příchodem Syna člověka. V oněch dnech před potopou jedli a pili, ženili se a vdávaly se až do dne, kdy Noe vešel do archy, a lidé nic netušili, dokud nepřišla potopa, která je všechny zachvátila.“ (Jeruzalémská Bible)

Lidé před potopou neměli náladu všímat si Noemových varování. Do archy proto vstoupil pouze Noe jeho manželka a s nimi jejich tři dospělí synové se svými manželkami. Dohromady osm lidí. Sem, Cham a Jáfet se staly předky celého pozdějšího lidstva.

Celkové vyznění filmu

Z filmu budou rozhodně zklamáni všichni milovníci klasických biblických filmových dramat. Všichni, kteří od filmu Noe budou očekávat poctivý velkofilm a la Desatero přikázání (1956). Těžištěm Aronofskyho filmu Noe jsou vizuální počítačové efekty a hrubě zkreslený původní příběh i jeho postavy. Film si až nebývale krutě bez jakékoli zodpovědnosti pohrává s hodnotami původního příběhu.

Vzhledem k tomu, že jde i z filmařského hlediska o zmatený ideologický pele-mele Pána prstenů, Harry Pottera a podobných moderních mysterií, v němž jsou hrdinové jen náhodou označováni biblickými jmény, budou dost možná i řadoví diváci film považovat za nevkusný a značně rozporuplný.


Související články