V Národní knihovně je tento měsíc k vidění zřejmě jediný tuzemský originální exemplář biblického tisku, který v mohučské tiskárně zhotovil Johannes Gutenberg se svými spolupracovníky. Celá Gutenbergova Bible to není – pouze torzo jednoho dochovaného listu. Rozhodně ale stojí za to ho vidět a připomenout si i okolnosti jeho vzniku.
Johannes Gutenberg a vynález knihtisku
Knihy i všechny ostatní písemnosti se po staletí rozmnožovaly ručním opisováním. Systémem náchylným k mnoha chybám, jenž byl navíc finančně i časově velice náročný. Dokud většina Evropanů neuměla číst, vadilo to jen málokomu. Když ale začala vzrůstat obecná vzdělanost mezi středními vrstvami, zájem o knihy vytvořil společenskou poptávku po nějaké levnější, rychlejší a praktičtější formě rozmnožování.
Jako první přišel s novou metodou rozmnožování mohučský obchodník a zlatník Johannes Gutenberg, respektive on byl ten, kdo ji dokázal nejrychleji prosadit. Do praxe zavedl způsob snadného lití sazby z kovové slitiny, olejový »inkoust« a posuvný mechanický tiskařský lis. Spojením těchto několika inovativních nástrojů a pracovních postupů vznikl epochální vynález. Jeho prostřednictvím Gutenberg uvedl v Evropě do chodu polygrafickou revoluci.
Rozmnožovat knihy bylo najednou tak snadné! Nový vynález zásadním způsobem změnil charakter a vliv komunikace. Gutenbergem zkonstruovaný tiskařský lis napomohl expanzi renesance, humanismu i evropské reformace a urychlil zrod osvícenství a nástup vědecko-technické revoluce. Přispěl k rozvoji obecné i akademické vzdělanosti a stál u zrodu moderních ekonomických systémů.
Co je to Gutenbergova Bible
Svou novou technologii výroby knih Gutenberg nejprve vyzkoušel na krátkých profánních i náboženských textech. Jakmile byl dostatečně připraven, rozhodl se přednosti svého vynálezu prezentovat na precizním tisku knihy knih – Svatého Písma čili Bible. S vlastní výrobou začal po roce 1450. První hotové tisky byly k dispozici mezi roky 1454–1455.
Tisky Gutenbergovy Bible budily od samého počátku úžas, a to z několika důvodů. Takzvaná (Svatá) Bible je sborníkem více než šesti desítek menších knih. Objemnost tohoto „Svatého Písma“ je pověstná. Od jeho obecného označení je ostatně odvozena i zkomolenina „bichle“ – lidové označení pro jakoukoli tlustou knihu. V prvé řadě je však (Svatá) Bible nadčasovým náboženským textem, který obklopuje oprávněná a mimořádná úcta. Výroba tištěného díla takového objemu (téměř 1300 stran) a významu (nejdůležitější náboženská kniha lidstva) si vyžádala nejen velkou odvahu, ale také mimořádnou pečlivost a další dovednosti.
Gutenberg se při výrobě Bible prokázal jako skutečný mistr. Jeho Bible vyniká mimořádnou kvalitou tisku a dokonalou symetrií dvousloupcové sazby o (většinou) 42 řádcích. Vysokou estetickou typografickou úroveň Gutenbergovy Bible umocňují ručně kolorované iluminace, díky nimž má tisk i mimořádnou uměleckou hodnotu.
Gutenbergova Bible měla mimořádný vliv nejen na prudký rozvoj samotného knihtisku (byla tou nejlepší reklamou pro nový výrobní postup), ale i pro tisk dalších Biblí. Samotná Gutenbergova Bible byla tištěna v latině. Záhy po ní se však začaly objevovat i první překlady Bible v národních jazycích.
Mezi prvními byly i Bible sázené v češtině. Přibližně v roce 1476 byl v západočeské Plzni poprvé vytištěn český Nový zákon. Z roku 1488 pochází tisk první celé české Bible – tzv. Bible pražské, která je vůbec první slovanskou tištěnou Biblí.
Gutenbergova Bible – list v Národní knihovně ČR
Z původních asi 180 exemplářů Gutenbergovy Bible se do dnešních dnů po celém světě dochovala necelá padesátka. Celkem se ví o dochované existenci 36 výtisků na papíře a o 12 na upravené zvířecí kůži známé jako pergamen.
Jediný známý tisk Gutenbergovy Bible, který se nalézal v Praze, zmizel za nejasných okolností na počátku 19. století z Nostické knihovny na Malé Straně. Podle Národní knihovny doputoval pak tento výtisk přes různé aukční domy až do knihovny, kterou v Kalifornii založil železniční magnát Henry E. Huntington.
V České republice je tak dnes zřejmě jediným biblickým Gutenbergovým tiskem neúplný list z Gutenbergovy Bible (Izajáš 7/25–10/13) s ručně doplněnými červenými a modrými iniciálkami a čísly biblických kapitol. V Mohuči byl vytištěn cca v roce 1454 a Národní knihovna ČR ho uchovává pod signaturou 39 B 54. (Mimo to byl na českém území nedávno učiněn objev dvou Gutenbergových výtisků tzv. Mohučského odpustkového listu, což ovšem není biblický text.)
Národní knihovna získala list 39 B 54 nákupem od pražského právníka a sběratele Zdeňka Pobudy v roce 1946. Ten ho zase, ještě před druhou světovou válkou, zakoupil ve vídeňském antikvariátu Gilhofer.
Získaný list z Gutenbergovy Bible patří k většímu souboru 24 listů, který byl počátkem dvacátých let minulého století objeven ve fondu Univerzitní knihovny ve Freiburgu im Breisgau. V polovině 16. století posloužily jednotlivé potištěné listy knihvazačům jako makulatura pro výrobu lepenkových desek. Freiburská knihovna si z finančních důvodů ponechala jen tři listy a zbylé prodala.
Podívejte se na digitalizované reprodukce biblických prvotisků
Digitalizáty Gutenbergovy Bible jsou dostupné hned v několika knihovnách. Zvolte například:
Digitalizát Pražské Bible zpřístupnila Národní knihovna ČR.