Lusitania byl luxusní zaoceánský parník (R. M. S. – Royal Mail Ship), vlastněný rejdařstvím Cunard Line. Během první světové války byla Lusitania během německé ponorkové blokády Británie potopena německou ponorkou U-20. Incident ze 7. května 1915 si vyžádal přes jeden tisíc životů, vedl ke vzniku silných protiněmeckých nálad a byl jedním ze zlomových faktorů pro vstup USA do první světové války.
Zdroj: Světová válka 1914–1915. Díl II. Nakladatelství Emil Šolc, Praha-Karlín
Následující text byl původně publikován v díle Světová válka 1914–1915. Díl II. Nakladatelství Emil Šolc, Praha-Karlín. Pro nynější potřeby byl text jazykově upraven a zkrácen, titulky redakčně doplněny. Článek nutno chápat jako dokument své doby.
Potopení Lusitanie
Největší ranou, kterou Anglie v nynější válce dosud utrpěla, jest torpedování a potopení velikého anglického dopravního parníku Lusitanie, náležejícího anglické společnosti Cunard.
Dne 2. května po druhé hodině s poledne byl tento parník na cestě z Ameriky do Anglie německým ponorným člunem torpédován a potopen. Loď byla ještě dvacet minut schopna plavby. Na lodi bylo cestujících a posádky přes 1900 osob, a sice 290 cestujících první, 662 druhé a 361 třetí třídy a 665 mužů posádky.
Dle národnosti bylo: I. tř.: 179 Angličanů, 106 Američanů, 3 Rekové, 1 Švéd, 1 Mexičan a 1 Švýcar; II. třída: 521 Angličanů, 65 Američanů, 3 Rusové, 1 Belgičan, 3 Holanďané, 5 Francouzů, 1 Ital a 2 osoby neznámé národnosti; III. třída: 204 Angličané, 39 Irů, 13 Skotů, 59 Rusů, 17 Američanů, 21 Peršan, 3 Rekové, 1 Fin, 4 Norové, 1 Mexičan. Generální agent cunardské linie udává celkový počet zachráněných na 864, z nichž jsou 462 cestující a 302 příslušníci posádky.
Zdroj: Světová válka 1914–1915. Díl II. Nakladatelství Emil Šolc, Praha-Karlín
Zachráněný Američan vypravoval novinářům v Queenstownu
Bezprostředně po odjezdu z Nového Yorku byla nálada na Lusitanii poněkud sklíčená, poněvadž různé výstrahy vyvolaly jistou nervózu. Čím více jsme se však blížili cíli, tím více lepšila se nálada. Ježto loď velmi rychle plula, bylo považováno nebezpečí za malé. Teprve mimořádná opatření, která se prováděla, když se loď přibližovala blokovanému území, připomenula nám, že jsme ve válce.
Na palubě nesměla býti žádná světla, tak že, když se zešeřilo, byla loď úplně v temnu. Lodní kapela přestala hráti. Cestující byli znepokojeni, důstojníci je uklidňovali, ale radili, byť žertovným tonem, aby byli na všechno připraveni. Nikdo nevěřil, že nebezpečí skutečně hrozí.
Tak nastal nešťastný pátek; na večer měli jsme dosáhnouti anglického přístavu. Společná snídaně skončila se, jak obyčejně, za velmi veselé nálady ve 2 hodiny odpoledne. Většina cestujících odešla do svých kabin, jenom někteří, mezi nimi já, zůstali jsme na palubě. Široko daleko nebylo viděti žádné lodi, jenom daleko na obzoru byl sloup dýmu, jenž, jak jsme později zvěděli, náležel anglickému torpédoborci.
Náhle uslyšel jsem z levé strany přídě asi uprostřed lodi temný praskot, jakoby se řítilo lešení a v tom okamžiku následoval strašlivý výbuch. Skoro současně zastavily se šrouby parníku a loď se tak silně naklonila, že paluba stála v šikmém úhlu k hladině. Někteří cestující spadli do moře. Vypukla nepopsatelná panika. Posádka však ukázala velkou chladnokrevnost. Záchranné čluny byly ihned připraveny.
Obrovská loď potápěla se každým okamžikem hlouběji. Když zasáhly vlny palubu, vzdálili jsme se s člunem tak rychle, jak jsme jen mohli, abychom nebyli strženi do vln. Za několik minut nebylo po obrovském parníku památky.
Další informace o průběhu potopení lodi Lusitania
Dle sdělení jiných zachráněných bylo jasné slunečné a klidné odpoledne, když loď byla postižena katastrofou. Větší část cestujících právě snídala a stála na palubě, když náhle byl spatřen bílý pruh, jenž se rychle blížil k lodi. Pojednou nastal strašný výbuch. Loď se otřásala. Tu zazněla druhá
rána, loď se rychle naklonila a počala se potápěti. Za 20–25 minut zmizela pod hladinou. Několik lodníků spatřilo ponorný člun, ten se však rychle potopil a více se neobjevil. Spuštěny ochranné čluny, do nichž byly nejdříve vpuštěny ženy a děti. Když se parník potápěl, strhl s sebou asi pět člunů do víru. Mnoho cestujících skočilo do vody.
V Queenstownu odehrály se velice dojemné výjevy. Zděšení bylo ještě zvětšeno vylovením 120 mrtvol. Torpédo vniklo do topírny. Četní cestující měli záchranné pasy a byli zachráněni. Deset člunů Lusitanie zachránilo as 500 osob. Vlečný parník Stormerk přijal 160 osob z člunů po šestihodinné strastiplné plavbě. – Jiní cestující tvrdí, že byla Lusitania porušena dvěma ponornými čluny. Cena lodi udává se na 3 miliony liber šterlinků. Dopisovatel Daily Telegraphu oznámil, že si většina cestujících činila žerty z výstrahy, jíž nebrali vážně z té příčiny, že rychlost lodi cunardské zmenšuje nebezpečnost ponorných člunů na minimum.
Kapitán Turner, jenž byl zachráněn, vypověděl při vyšetřování, že, když bylo dosaženo nebezpečné povodí, byly všechny čluny připraveny k spuštění.
Říšskoněmecké listy tvrdí, ze Lusitania byla válečnou lodí. Jest prý v seznamu jejich válečných plavidel.