„Chci napsat hru o umělé inteligenci, která ovládne a téměř zničí lidstvo, ale nevím, jak mám ty umělé dělníky nazvat,“ svěřil se v roce 1921 svému bratru Josefovi mladý spisovatel Karel Čapek. Dodal ještě: „Řekl bych jim laboři, ale připadá mně to nějak papírové.“
„Tak jim řekni roboti,“ zamumlal prý tehdy malíř Josef Čapek od malířského stojanu se štětcem v ústech a maloval dál. – Robot ve smyslu, robota, dřina, tvrdá práce…
A bylo to! Tím způsobem se tedy podle Karla Čapka zrodilo slovo robot a následně i celá divadelní hra R. U. R. (Rossum’s Universal Robots).
Rossumovi univerzální roboti
Karel Čapek zažil se svou divadelní hrou R. U. R. první opravdu velký úspěch v zahraničí, především v Anglii. Slovo robot pak také v angličtině okamžitě zdomácnělo. Nejprve coby označení pro humanoidního umělého tvora – lidského pomocníka. Záhy však i jako název pro jakýkoli (polo)automat, kterých i v běžné domácnosti začalo přibývat.
Nicméně sami průmysloví inovátoři se vedle různých bedničkových „domácích robotů“ představy humanoidního umělého tvora nevzdali a průběžně se o jeho sestrojení s větším či menším úspěchem pokoušeli. Dnes ostatně stačí do vyhledávače zadat slovo robot a sami můžete vidět to nepřeberné množství robotů s tváří.
Humanoidní robot
Čapek přitom před příliš přetechnizovanou společností varoval. Půvab robotů byl zavádějící. Měli oči, ústa, tváře… Vypadali jako lidé. Co víc! Byli nerozeznatelní od lidí. – „Podívejte se, slečno Gloryová, jakou děláme pleť. Sáhněte jí na tvář. […] Nepoznala byste, že je z jiné látky než my. Prosím, má i typické chmýří blondýnek.“
Vědecko-technická revoluce 19. století zasela do mysli mnoha spisovatelů i konstruktérů nápady. Literáti psali, varovali, strašili… Vynálezci konstruovali… Vznikaly první, druhé i třetí generace robotů, dokonalejší a sofistikovanější. Byť se stále jedná jen o naprogramované stroje, elektronické instrumenty umělé inteligence se staly nezbytnou součástí naší současné civilizace.
Jsme stále jejich pány, nebo nás už ovládají?
Umělý člověk na pražském Radiotrhu
Návštěvníci pražských veletrhů uzří při prohlídce stánku firmy Philips sensační zajímavost. Ve zvláště přizpůsobené místnosti tohoto pavilonu předvádí umělý člověk, robot nadpřirozené velikosti, své umění. Ztělesňuje automatizovanou obsluhu moderních přijímačů a ukazuje názorně, jak je u nových přístrojů Philips ‚universálním knoflíkem‘ zjednodušena obsluha a ladění; předvádí, jak tento jediný knoflík samočinně nařizuje vždy nejlepší reprodukce.
Krátkým proslovem vysvětluje sám robot důmyslnou funkci universálního knoflíku Philips. Pak se rozzáří jeho oči a robot začne pomalu a odměřeně obsluhovati obrovský universální knoflík. Obecenstvo může snadno sledovati jednotlivé fáze pohybu. Zářící nápisy ukazují, která funkce přijímače je právě pohybováním universálního knoflíku uváděna v činnost a jak je jediným knoflíkem důmyslně automatisována veškerá obsluha přijímače. Tato poučná demonstrace dokazuje přesvědčivě ohromnou výhodu ‚universálního knoflíku‘: robot ladí – slyšíte více a činíte méně!
Zdroj: Pestrý týden, 1937
Pokud chcete znát i další souvislosti, které se vztahují k historii slova robot, najdete je v knize Jak vytvořit atraktivní obchodní název firmy, služby, produktu, značky.
Jak se vůbec rodí účinný název? Jaký druh kreativity je k vytváření názvu zapotřebí? Uvidíte, že příběh s historií názvu „robot“ je vlastně působivým příkladem dobré praxe. V uvedené knize najdete zajímavou historii více než 300 slavných a účinných značek z Česka i ze světa. Nechybí ani návody, jak se podle nich inspirovat a vytvořit si vlastní neotřelé podnikatelské označení.