V noci z 9. na 10. listopadu 1938 se na nacisty ovládaných územích (včetně zabraného českého pohraničí) rozhořel protižidovský pogrom, známý pod ironickým označením »Kristallnacht«. S křišťálem nemá totiž událost nic společného. Pojmenování bylo odvozeno od střepů rozbitého skla z oken a výloh židovských obchodů, domů a synagog.
Události se daly do pohybu vlastně už 7. listopadu, když jistý židovský uprchlík v Paříži uskutečnil atentát na německého diplomata Ratha. Pro nacistickou stranu a její ozbrojené složky to byla vítaná záminka, aby v německé veřejnosti šířily konspirační teorii o údajném „židovském spiknutí“ a podněcovaly davy k násilí proti židovskému obyvatelstvu. Kdo trpěl? Obyčejní lidé.
Do 13. listopadu, kdy se nacistickému aparátu podařilo situaci dostat pod kontrolu, bylo jen v Německu povražděno několik stovek Židů. Bylo napadeno a zničeno kolem 1400 synagog, modliteben a jiných židovských spolkových místností. Byly vyrabovány a spáleny tisíce obchodů, bytů a židovských hřbitovů. Židé začali být masově odesíláni do koncentračních táborů. Souběžně bylo zveřejněno i nařízení o vyloučení Židů z německého hospodářského života.
Poučení pro nacisty? Příště to musí být efektivnější
Sami představitelé NSDAP byli rozvášněností davů překvapeni. Ekonomicky uvažující nacističtí předáci podrobili pogrom tvrdí kritice. Hermann Göring poukazoval na to, že škoda je způsobována německému hospodářství, takže Němci rozvášnění nacistickou propagandou vlastně jednali proti zájmům svého státu. Jiní v podobném duchu připomínali, že i samotný bojkot židovských obchodů – zvláště v předvánočním čase – je z hlediska státního hospodářství kontraproduktivní.
Jejich důvody ke kritice tak ani v nejmenším nebyly humanistické, ale čistě ekonomické. Napříště měla být opatření proti Židům vedena podle principu, který Göring vmetl do tváře Heydrichovi: „Byl bych raději, kdybyste zabil 200 Židů, ale nezničil takové ekonomické hodnot.“ Namísto divokých akcí proti Židům, měl být napříště uplatňován systémový přístup.
Jiskry Kristallnacht z hořících synagog
Historie nás ale učí mnoha paradoxům. V jednom městě, třeba v Mariánských Lázních, je v rámci protižidovského pogromu zapálena a zničena židovská synagoga (tak jako i na jiných místech nacistického Německa a zabraného Rakouska a Sudet).
Ve vnitrozemí Čech politická situace sice houstne, ale zatím je relativní klid. Úzkost a nejistotu lidé začínají hasit zábavou, jak tomu pak bude i během Protektorátu. Ale nepředbíhejme. Zatím je 11. listopad 1938 a premiéru má dodnes oblíbená veselohra Škola základ života.
Nechtěný časový souběh dvou zcela protichůdných událostí. Co z toho plyne? Vědomí křehkosti společenských nálad a temných zákoutí zmanipulovaného davu. Snadné ukolébání komfortem a zdánlivou stabilitou, bez ohledu na to, jak nebezpečný požár hoří jen pár desítek kilometrů od nás… A jehož jiskry mohou velice snadno přeskočit i k nám.