Pan Filip Tesař nám poslal zajímavý příspěvek ke knize Mýtus zvaný Stínadla.
Vážení,
bylo by možné vaším prostřednictvím předat autoru knihy „Mýtus zvaný Stínadla“, panu Miloši Dvorskému, informace, které se týkají jedné pasáže v textu knihy? Nejde o nic světoborného, ale o zajímavý detail doplňující jednu vsuvku v knize.
Na straně 223 posledního vydání je uveden fejeton pana Karla Žítka, tehdejšího redaktora Svobodného slova. Cituji: „Nedávno totiž u zazvonil u našich domovních dveří asi dvanáctiletý kluk s jakýmsi odznakem v ruce. Tajemně mi sdělil, že je Vont a hledá ve zdejší zahradě strom ginkgo.“ Fejeton pak pokračuje tím, jak pan Žítek navedl chlapce na Kampu, kde v sousedství Maltézského náměstí jeden strom ginkgo roste.
Proč ale Vont hledal ginkgo zrovna v Praze na Pankráci? Inu, protože tu ty stromy skutečně rostou. Domovní dveře u pana Žítka byla pouze o trochu výše. O dvě čísla pod jeho domem jsou tzv. Novinářské domy, nejstarší činžák v ulici o třech vchodech, s domovními čísly Na Pankráci 103, 105 a 107. Kolem činžáku směrem od ulice Na Pankráci k ulici Sevřené je na pražské poměry docela rozsáhlá zahrada. Na ni navazuje velká parcela patřící k ulici Sevřené, na níž stály tři dřevěné montované pavilóny, ve kterých bývala umístěna nejprve základní (tedy pouze první tři ročníky, pokud vím) a posléze mateřská škola. Pan Žítek tam chodil od první do třetí třídy společně s některými dětmi z Novinářských domů. O stromech ginkgo ale nevěděl, možná proto, že rostou až na dolním konci, za číslem 103, zatímco pavilóny byly víceméně u čísla 107.
Pan Žítek mi na můj dotaz odpověděl toto:
„Bydlel jsem a vyrostl v ulici Na Pankráci 111 nad Novinářskými domy a některé z jeho obyvatel jsem znal. O tom, že na zdejší zahradě rostou stromy gingo, jsem, bohužel, nevěděl. Jistě bych tam onoho Vontíka poslal. Na fejetonek tehdy reagovala jedna paní z Prahy 4, Doudovy ulice, snad číslo 15, s tím, že jí jeden vzrostlý strom gingo bourá plot.“
Pan Žítek mi současně dal svolení k tomu, abych tuto jeho informaci předal autoru panu Dvorskému k volnému použití.
Vontové a listy ginga
Pan Žítek chodil do školy mj. s mou matkou, Janou Sedláčkovou. Stromy ginkgo sázela moje babička, Jiřina Sedláčková se svým manželem Květoslavem Františkem Sedláčkem, starým trampem a později také budovatelským spisovatelem (byl mimochodem jedním z autorů známého slabikáře z roku 1960, a je v něm autorem třeba známých vět o Emě, která má mísu ad. – dostal od odborných autorek zadání, jaké hlásky má cvičení obsahovat, příslušné věty pak vymýšlel a nahlas četl mé babičce v kuchyni, aby mu řekla svůj názor, ale to jen tak na okraj).
Stromy ginkgo vysadili čtyři, ale dva byly tuším později pokáceny, aby uvolnili místo pro stavbu parkovacích míst. Bydlíval jsem v čísle 107, ale už tam dlouho nebydlím (ani v Praze), ale ty dva stromy by tam měly stále být. V roce 1989 tam stály určitě. Znamená to, že Vont, který je hledal, měl správnou informaci, nešel naslepo. A hledal také celkem přesně. Možná se doptával dům od domu, kde přesně je ona zahrada v ulici Na Pankráci. Možná se řídil radou pana Žítka a vydal se k Čertovce, možná přesto pokračoval v doptávání a správné místo našel. Kdo ví?
Se srdečným pozdravem,
Filip Tesař
