Komunistická Státní bezpečnost (StB) se v období normalizace snažila shromažďovat informace o životě Ivany Trump v USA. Náhodou tak narazila i na zprávy o politických ambicích, které měl její tehdejší manžel Donald Trump. – Včetně jeho záměru stát se v roce 1996 nebo později prezidentem USA.
Materiál pro tento článek jsme začali připravovat koncem jara 2016. Z různých indicií jsme tehdy usoudili, že 45. prezidentem USA nebude – navzdory většinovým mediálním predikcím – Hillary Clintonová, ale Donald Trump. Finální zprávu, která shrnovala klíčové informace jak ze spisů StB, tak i z dalších důležitých zdrojů, jsme stihli zpracovat během října 2016. Pak už jsme jenom čekali.
Jakmile bylo v noci z 8. na 9. listopadu 2016 ohlášeno Trumpovo vítězství, zprávu jsme okamžitě publikovali. Ráno 9. listopadu jsme tak získali milé globální prvenství. V následujících týdnech výsledky našeho výzkumu postupně získala některá zahraniční média. Posléze projevila zájem i ta tuzemská. Ta je ovšem publikovala až s několikatýdenním zpožděním.
Zprávy ze Zlína
První manželkou Donalda Trumpa byla česká rodačka Ivana, rozená Zelníčková. A právě přes několik osob z okolí jejího otce – Miloše Zelníčka – se komunistická StB před rokem 1989 snažila získávat informace, související s Ivaniným životem v USA, tak i zprávy o jejím manželovi.
Státní bezpečnost si na Ivanu Trumpovou založila samostatný sledovací svazek IVANA dne 6. dubna 1978. O rok později si svazek převzala I. správa SNB – Hlavní správa rozvědky SNB. Zda tento svazek dnes někde existuje, se oficiálně neví. Rozhodně ale není nikde k dispozici k veřejnému nahlédnutí. Se stejným výsledkem jsme se museli smířit i při hledání podsvazku 11239/354. Torza některých zpráv týkajících se Ivany a Donalda Trumpových se nám však nakonec přeci jen podařilo dohledat v objektových svazcích CESTY, AMERIKA, KAPITÁL a několika dalších.
Na úvod ale několik obecných údajů. Ivana Zelníčková se narodila 20. února 1949 v tehdejším Gottwaldově (předtím i dnes Zlín). Sportovně nadaná dívka se aktivně věnovala sportu (závodnímu lyžování v TJ Gottwaldov), a tělesnou výchovu posléze vystudovala i na Karlově univerzitě. Ještě v Československu se začala profilovat i jako manekýna.
V listopadu roku 1971 uzavřela pragmatický sňatek s rakouským lyžařem Alfredem Winklemeierem. Díky tomu totiž na jaře roku 1972 získala vystěhovalecký pas a mohla legálně vycestovat do Rakouska „za účelem soužití s manželem“. Manželství s Winklemeierem vydrželo dva roky. Ivana pak zamířila do Kanady, za kamarádem z dětství, Jiřím Syrovátkou. Brzy ale přesídlila do New Yorku, kde se úplně náhodou v jedné restauraci seznámila s Donaldem Trumpem. On sám to později popisoval, jako ‚touhu na první pohled‘. Vzali se v roce 1977.
Návštěvy u rodičů
Ivanu velmi mrzelo, že jí úřady nedovolily, aby si vedle amerického občanství mohla ponechat i občanství československé. I po odchodu za oceán měla totiž stále eminentní zájem udržovat kontakt se svými rodiči a navštěvovat je.
V osmdesátých letech k rodičům létala opakovaně. Ivanin a Donaldův nestarší syn Donald junior, který má jako jediný z jejich třech dětí bilingvní výchovu. Počínaje rokem 1980, trávil jako kluk u prarodičů ve Zlíně každoročně několik týdnů o prázdninách. Díky tomu se dodnes obstojně domluví česky.
Státní bezpečnost se tyto návštěvy snažila monitorovat už proto, že se jednalo o bývalou čs. státní příslušnici, žijící v kapitalistické cizině. Tím víc o ni samozřejmě kontrarozvědka projevila zájem, když začalo být jasné, že nejde o standardní naturalizovanou Američanku. Poznatky, které pracovníci StB získávali, byly prostě jak z jiného světa:
„[…] v současné době je na dovolené na Havaji […] již nedělá manekýnku, ale pomáhá svému manželovi v podnikání – navrhuje vybavení interiérů ve stavbách, které [jeho] firma financuje. Pro svého syna [Donalda juniora] má dvě vychovatelky – jedna je Američanka, jedna pak ze Švýcarska,“ uvádí se například ve zprávě gottwaldovské StB z března 1980.
Pravidelnější návštěvy rodné země začaly v závěru sedmdesátých let. Když Ivana Trump přijela po několikaleté pauze, sítě důvěrníků komunistické StB, tvořené mnoha místními donašeči, to zaznamenaly. Víme proto, že vedle pobytu u rodičů stihla také obvolat své staré známé a uspořádat pro ně „party“ (takto v uvozovkách událost trochu bezradně označují dobové dokumenty StB) v pražském hotelu Intercontinental. Pro kamarádky z lyžařského oddílu tělovýchovné jednoty Gottwaldov uspořádala večírek na chatě svého otce na Portáši.
Nijak se netajila možnostmi a postavením, které si v USA vydobyla. Rychle proto začala být místními kamarádkami žádána o zaslání ‚třeba nějakých starších amerických modelů‘. V prostředí šedivé socialistické konfekce se s nimi totiž ještě dal udělat velký úspěch…
Dogmatičtí strážci socialismu by asi skřípali zuby, kdyby měli hodnotit, s kým vším zde tato neoficiální vyslankyně kapitalistického luxusu udržuje kontakty. Zpravodajci StB však k takovým informacím většinou přistupovali věcně:
„[…] plánuje v době svého pobytu v Praze navštívit manžele ŠTAIDLOVY [sic] v Jevanech u Prahy, se kterým se velmi dobře zná, dále že navštíví Felixe SLOVÁČKA – zná se velmi dobře s jeho manželkou […] Slováček posílá jmenované [Ivaně TRUMPové] do USA gramofonové desky. Rovněž plánovala návštěvu u režiséra POLÁKA a jistého Jiřího JANOUŠKA (má za manželku dceru Štrougala, byl asi měsíc v New Yorku) […],“ uvádí se v záznamu jedné agenturní zprávy z přelomu roku 1979–1980.
StB se ptá: Kdo je Donald TRUMP?
Z pohledu socialistické ekonomiky byl svým způsobem bohatý každý Američan střední třídy. Mohl si dovolit to, na co našinec většinou neměl. Pracovníci StB ale věděli, že jimi sledovaná osoba je z ještě jiné, mnohem vyšší kategorie:
„Jmenovaná [Ivana TRUMPová má] velmi dobré postavení a neomezené finanční možnosti […] Manžel jmenované je vlastníkem firmy, která financuje výstavbu hotelů, nemocnic a jiných objektů přímo v New Yorku a dalších státech USA, podle zprávy [důvěrníka] byl její manžel zapojen do předvolební kampaně nynějšího prezidenta USA [Jimmyho] Cartera.“
Protože Ivana Trumpová jezdila v osmdesátých letech do Československa opakovaně, snažilo se zlínské oddělení StB skrze své důvěrníky z okolí manželů Zelníčkových nenápadně získávat jakékoli další informace. Pracovníci kontrarozvědky předpokládali, že když se jedná o manželku „významného USA průmyslníka, politického a veřejného činitele D. TRUMPA,“ mohou být shromažďované informace někdy v budoucnosti využitelné.
Širší československá civilní veřejnost přitom tehdy o nějakém TRUMPOVI většinou neměla ani ponětí. Zprávy o muži toho jména se v tuzemském tisku koncem osmdesátých let objevovaly zcela výjimečně a v čistě okrajových souvislostech. Tím spíš mohla být pak pro čtenáře překvapující zpráva z prosince 1988, podle které se chtěl s Donaldem Trumpem už tehdy sejít při své návštěvě USA i nejvyšší sovětský představitel Michail Gorbačov.
Donald Trump a původní plán kandidatury: 1996
Pár týdnů předtím navštívila Ivana Trumpová Československo a byla značně nervózní. Všiml si toho i její otec, když ji vyzvedával v Praze a překvapilo ho to, protože taková rozladěnost u jeho dcery zvykem nebývala. Teprve ve Zlíně se mu svěřila, že ji v hlavním městě sledovali pracovníci zastupitelského úřadu USA.
Američané si zjevně uvědomovali, že manželku Donalda Trumpa – v době zvyšující se angažovanosti jejího muže –nemohou v Praze nechat jen tak bez dozoru. Ve stejné době byla ovšem Ivana už napřímo požádána i o schůzku s pracovníkem československé bezpečnosti. Důvod je nabíledni: Donald Trump se stával veřejnou osobností, která se dala čím snadněji zaregistrovat i přes oceán.
V poznatku, který StB získala v říjnu 1988 se doslova uvádí:
„[…] sdělila, že jako manželka D. TRUMPA je v stálé pozornosti, neboť na manžela je vyvíjen tlak, aby kandidoval na úřad prezidenta USA. Z průběhu volebních bojů je jisté, že jakýkoliv její chybný krok by měl nedozírné následky pro pozici jejího manžela. Tento hodlá kandidovat na úřad prezidenta v roce 1996. V současnosti toto odmítl pro svůj nízký věk (41 let). Při své kandidatuře se chce stát výjimkou v amerických dějinách. Na úřad prezidenta chce kandidovat jako politicky nezávislá osoba. Není totiž členem strany demokratů ani republikánů, i když obě strany se ho snaží získat do svých řad. Přesto, že se to zdá být utopie, je D. TRUMP přesvědčen, že uspěje.“
A tak se vlastně jen mimoděk dozvídáme, že už na konci osmdesátých let 20. století pojal Donald Trump záměr kandidovat na prezidenta USA. V roce 1996 z toho sešlo. Sama Ivana o tom před časem listu New York Post řekla:
„Asi tak pět let před naším rozvodem přinesl Reagan nebo někdo takový Donaldovi dopis a řekl mu, že by měl kandidovat na prezidenta. Manžel o tom začal přemýšlet, ale potom přišel náš rozvod a najednou mě všechny americké ženy milovaly a Donalda nenáviděly. Kvůli tomu tehdy do politiky vstoupit nemohl, ale nikdy se tou myšlenkou nepřestal zabývat.“
Nejen kvůli tomu. Už v roce 1990 se navíc na veřejnost dostaly informace o tom, že miliardář má i vážné finanční potíže.
Do boje o prezidentský úřad tedy vstoupil o téměř tři dekády později.
Pravda, jako nezávislému kandidátovi mu to úplně nevyšlo. Anebo vyšlo?
Text byl zpracován v rámci výzkumného projektu ResearchWritercz. Podrobnější informace, zdroje a doplňující materiály poskytujeme na vyžádání, většinou jako součást placeného balíčku nebo reciproční služby.