Příběhy slavného belgického detektiva jménem Hercule Poirot se odehrávají na mnoha místech Anglie. Několikrát ale také ve Francii, dále v Egyptě, Palestině a v dalších exotických lokalitách Blízkého a Středního východu. K vraždě v Orient expresu došlo kdesi na Balkáně. V Praze se žádný z původních poirotovských příběhů Agathy Christie neodehrává. Přesto se ale Praha hned v několika epizodách slavného britského televizního seriálu Agatha Christie’s Poirot objevuje. Všimli jste si toho někdy?
Hercule Poirot a jeho byt
Seriálový Hercule Poirot obývá byt ve třetím patře fiktivního londýnského domu Whitehaven Mansions, což je nájemní dům vyššího standardu. K jeho ztvárnění posloužil autorům seriálu skutečný londýnský dům Florin Court, stojící na Charterhouse Square na okraji centrální historické části Londýna. Jedná se o nádherně zachovalý dům ve stylu art deco z let 1935–1937, takže přesně vystihuje onoho noblesního ducha, který se prolíná celým seriálem i charakterem slavného detektiva.
Vybavení bytu ale není nijak okázalé. Charakteristické jsou čisté linie, kombinace leštěného dřeva, kovu a skla, geometrické tvary, zrcadla a výrazná svítidla. Důraz je kladen na uhlazenost, symetrii a moderní eleganci, ne na přezdobenost.
Ale moment! Co ta Praha? – Tak moment! – Pozorně se podívejte! – Už ji vidíte?
Celou dobu je tu s námi: Staroměstská mostecká věž a předmostí Karlova mostu.
Přímo naproti kancelářskému stolu Hercule Poirota, od kterého slavný detektiv úřaduje, u kterého zahajuje i končí mnohé své slavné případy a odkud má obraz Staré Prahy stále na očích.
Nebo je to jen mámení?
Samuel Prout a jeho obraz Prahy
Co to přesně je? Detaily se rozeznávají obtížně, nicméně s pravděpodobností, která se blíží jistotě, to zřejmě bude slavný Samuel Prout (1783–1852) nebo někdo, kdo ho zdařile zkopíroval.
Samuel Prout byl britský akvarelista první poloviny 19. století – jeden z mistrů akvarelové architektonické malby. Patřil taky k nejvýraznějším britským litografům městských vedut té doby. Specializoval se na pitoreskní historická centra evropských měst, zejména s gotickou a barokní architekturou. Uvádí se, že snad někdy mezi roky 1819 až 1835 navštívil na svých cestách také Prahu a vytvořil zde menší soubor několika kreseb Starého Města. Například Chrám Matky Boží před Týnem na Staroměstském náměstí, Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně a některé další.
Dnešní Křižovnické náměstí (cca od r. 1840–1850), tak Prout zachytil ještě před přestavbou, která proběhla v polovině 19. století. Náměstí, zvané tehdy nejčastěji náměstí Mostní, bylo v rámci oné přestavby výrazně rozšířeno. Zmizel mimo jiné onen renesanční domek č. 192, který Prout ještě stihl namalovat. Sídlila v něm celnice a taky viniční úřad, jak můžete vidět z toho vinařského sloupu, který stával na jeho rohu. Zbořením renesanční celnice vlastně přestavba náměstí v roce 1847 začala. Dům de facto stál uprostřed dnešního náměstí, takže jeho odstraněním se celý prostor výrazně prosvětlil a vyrostla zde také majestátní socha císaře Karla IV.
Vinařský sloup se ale zachoval. Kohosi napadlo ho přemístit na nedaleké nároží v Křižovnické ulici. Je to jen pár kroků od původního místa, takže si ho můžete dobře prohlédnout a udělat si lepší představu.
Nenechte se ale zmást značkou, která je téměř v centru cesty na most. Viniční sloup má totiž svou vlastní historii a tato značka označuje místo, kde stával ještě dávno předtím. Čili původně byl doslova v cestě, později byl u cesty – takto ho zachytil Prout a je na Poirotově obrazu – a dnes je sloup zcela vpravo, na rohu náměstí.
Proč právě Praha?
Teď trochu fikce a psychologie, kterou ale museli výtvarníci britského seriálu taky řešit.
Pokud by si Poirot do svého noblesního bytu hypoteticky pověsil obraz Staré Prahy od známého anglického akvarelisty, co by tím dával najevo? Když vezmeme v úvahu ty přesné geometrické tvary gotické Prahy, možná by to mohlo rezonovat s Poirotovou obsesí po symetrii, pořádku a jasných liniích.
Možná by tím ale taky mohl dávat najevo svůj blízký vztah ke kontinentální Evropě a jistě by se nám líbilo, když by chtěl říci, že Praha patří vedle Paříže, Vídně, Berlína, Bruselu nebo Říma mezi důležitá kulturní centra Evropy.
Nebo snad Poirot někdy v Praze přímo i byl, ale Agatha Christie to nevěděla? …
Ale možná je ten obraz je důkazem dobrého vkusu staromilce, který dokáže ocenit precizní umělecké dílo, které má úroveň, vytváří intelektuální pohodu a svou nadčasovou estetikou je vhodnou bytovou dekorací.
– A nebo tam ten obraz prostě propašovala seriálová scénografka či nějaký Art Director. Já nevím. Snad se ale shodneme na tom, že se ten obraz do Poirotova bytu hodí. Dokonale tam zapadá. Až by si ho člověk skoro ani nevšiml.