V souvislosti s výročím 70 let, které uplynuly od osvobození nacistického koncentračního tábora Osvětim, a také od konce druhé světové války. se v médiích opět o něco častěji objevuje slovo holocaust, případně holokaust. Někdy tento pojem bývá definován jako zápalná oběť. Taková definice je však s ohledem na podstatu koncentračních táborů chybná a nepedagogická. Vysvětleme si, proč.
Původní holokautuma / holocaustum byl náboženský pojem pro celopal
Ano, původní řecké i latinské slovo, ze kterého je odvozeno moderní slovo holocaust, doslova znamenalo úplné spálení – celopal (tj. celá zápalná oběť). Takto je uváděno i v řeckém nebo latinském textu Bible. Jako holocaustum například v Levitiku, kap. 1, verši 3, jako [h]olokautoma v dopise Židům (Hebrejům), kap. 10, verši 6.
Existuje názor, že svůj holokaust předložil Bohu možná už Noe, když se svou rodinou přežil potopu. Po vyjití z archy totiž postavil oltář a obětoval Bohu zápalné oběti jako projev díků za záchranu. Přesný charakter obětí byl však Izraelitům stanoven až později. Protože se (vyjma některých částí) pálilo prakticky celé zvíře, nazývala se taková oběť hebrejsky עלה, tj. česky celo-pal, řecky [h]olo-kautoma.
Takový je význam původních slov. Není to však význam moderního termínu holocaust / holokaust! Když dva říkají totéž, nemusí to být totéž. Například koruna může být platidlem, klenot coby odznak moci (koruna na hlavě), tvar rostliny (koruna stromu, keře apod.). Koruna může být také státní útvar (Koruna Česká), část země (Lanškroun = Zemská koruna), obec, klášter i zámek nebo palác (v Praze). A stejně jako koruna s různými významy není jedno a totéž, není ani holocaust / holokaust v různých souvislostech jedno a totéž.
Ke správnému pochopení termínu označujícího nacistický perzekuční systém, je třeba se podívat do angličtiny, odkud Evropa slovo holocaust přijala, nikoli do staré řečtiny nebo latiny.
Sekulární anglické slovo holocaust není totožné s původními náboženskými termíny
Co znamená holocaust v angličtině? Podle slovníku Hais – Hodek (1992), ale i prakticky podle kteréhokoli jiného slovníku je holocaust slovo pro „naprosté zničení zejména ohněm, úplná katastrofa, masakr“. A teprve v druhém případě může jít (ovšem podle souvislostí) o zápalnou oběť.
Je tomu tak přinejmenším od konce 17. století, kdy se slovo holokaust dostalo (přes francouzštinu) do angličtiny. Současně s tím (jak už to u novotvarů bývá) získal holokaust širší, tj. obecnější význam. Původní obsah se posunul a pro běžného anglicky mluvícího už holokaust nikdy neznamenal totéž, co pro řecky či latinsky komunikujícího Žida.
Anglické profánní slovo holokaust je prostě výraz pro jakoukoli velkou katastrofu. S náboženstvím nemá, respektive nemusí mít vůbec nic společného. Pro názornost si uveďme alespoň jeden příklad s použitím slova holokaust v takové podobě, jak byl tento termín v angličtině používán od 18. století až do druhé poloviny 20. století. Ukázku si vypůjčíme z klasického špionážního filmu Alfreda Hitchcocka North by Northwest (Na sever severozápadní linkou) z roku 1959.
Hlavní hrdina (Cary Grant) prchá před svými pronásledovateli. Uprostřed americké pustiny jen o vlásek unikne jisté smrti, když malé letadlo, které na něj útočí, při neobratném manévru narazí do tahače s cisternou a exploduje. Krátce na to je divák konfrontován s tím, jak noviny o zkáze dvojplošníku informují těmito slovy:
Two Die As Crop-Duster Plane Crashes And Burns. Low Flying Craft Hits Oil Tanker; Truck Drivers Escape Holocaust
… tedy, že řidiči nákladního automobilu s cisternou unikli holokaustu. – No, jistě že neunikli nějaké zápalné oběti, to by nedávalo smysl. Unikli zkáze, zničení…
1978: Americký televizní seriál Holocaust
Zlom ve vnímání slova holocaust přišel s rokem 1978, kdy vznikl stejnojmenný čtyřdílný americký seriál (někdy označován jako několikadílný film) s Meryl Streepovou a Jamesem Woodsem.
Tomuto uměleckému dílku lze vytknout ledacos. Pozornost si však seriál zaslouží za to, že u tehdejší americké a západoněmecké veřejnosti dokázal vzbudit zájem o perzekuci civilního obyvatelstva nacistickým režimem. Téměř 35 let od konce války se tvůrcům seriálu podařilo rozproudit veřejnou debatu o nacistické perzekuci židovského etnika a jiných minorit.
A spolu s úspěšným miniseriálem přišel i další důležitý společenský zlom: Nacistická perzekuce začala být v západních médiích označována právě oním mediálním termínem, pro Evropu neznámým a unikátním, totiž pojmem holokaust. Před rokem 1979 na slovo holokaust v evropské literatuře prakticky nenarazíte. V několika nejbližších letech po odvysílání amerického seriálu se však dostalo mezi frekventované výrazy.
Anglické slovo holocaust bylo tehdy importováno i do Československa. Uvedený seriál zde sice nebyl vysílán, několik článků v oficiálním tisku i v samizdatu o něm ale informovalo. Na těchto dobových textech je mimo jiné vidět, že překladatelé se s novým pojmem holocaust teprve učili pracovat. Limitovaný rozsah informací komplikoval správné skloňování, jindy se redaktoři pokoušeli o různé více či méně zdařilé překlady slova holocaust do češtiny – například jako „vraždění“ (Pravda, leden 1979), nebo „úplné vypálení“ (Rudé právo, červenec 1979).
Viz ukázky z dobového tisku v druhé části článku…
›› Pokračování článku Holokaust jako mediální termín
Text byl zpracován v rámci výzkumného projektu ResearchWritercz. Podrobnější informace, zdroje a doplňující materiály poskytujeme na vyžádání, většinou jako součást placeného balíčku nebo reciproční služby.