V souvislosti s kulatým výročím let, které uplynuly od osvobození nacistického koncentračního tábora Osvětim, a také od konce druhé světové války, se v médiích opět o něco častěji objevuje slovo holocaust, případně holokaust. Někdy tento pojem bývá vysvětlován jako zápalná oběť. To je však velice nešťastné. Taková definice je totiž s ohledem na podstatu koncentračních táborů nejen chybná, ale přímo degraduje oběti nacistické likvidační politiky. Následující článek vysvětluje proč.
Původní holokautuma / holocaustum byl náboženský pojem pro celopal
Původní řecké i latinské slovo, ze kterého je odvozeno moderní slovo holocaust, doslova znamenalo úplné spálení – celopal (tj. celá zápalná oběť). Takto je uváděno i v řeckém nebo latinském textu Bible. Jako holocaustum například v Levitiku, kap. 1, verši 3, jako [h]olokautoma v dopise Židům (Hebrejům), kap. 10, verši 6.
Existuje názor, že svůj holokaust (= zápalnou oběť) předložil Bohu možná už Noe, když se svou rodinou přežil potopu. Po vyjití z archy totiž postavil oltář a obětoval Bohu zápalné oběti jako projev díků za záchranu. Přesný charakter obětí byl pak Izraelitům stanoven za časů Mojžíše. Protože se (vyjma některých částí) pálilo prakticky celé zvíře, nazývala se taková oběť hebrejsky עלה, tj. česky celo-pal, řecky [h]olo-kautoma.
Takový je původní význam původních slov. Není to však význam moderního mediálního termínu holocaust / holokaust. K pojmu označujícímu starozákonní celopal se ještě vrátíme. Neprve ale učiňme mezikrok: Když dva říkají totéž, nemusí to být totéž. Stejné slovo může mít různé významy. Je třeba brát v úvahu kontext, souvislosti. – Třeba koruna může být platidlem, může to být klenot coby odznak moci (koruna na hlavě), tvar rostliny (koruna stromu, keře apod.). Koruna může být státní útvar (Koruna Česká), část země (Lanškroun = Zemská koruna), obec, klášter i zámek nebo palác (v Praze). A stejně tak i holocaust / holokaust má v různých souvislostech různý význam. Záleží na okolnostech. Pro smysluplné vzdělávání je to metodicky důležité.
Ke správnému pochopení termínu holokaust, kterým dnes označujeme nacistický perzekuční systém, je potřeba podívat se nikoli do staré řečtiny či latiny, ale do angličtiny. Odtamtud totiž Evropa slovo holocaust přijala.
Sekulární anglické slovo holocaust není totožné s původními náboženskými termíny
Co znamená holocaust v angličtině? Podle slovníku Hais – Hodek (1992) a jiných srovnatelných děl, je anglické holocaust slovem pro „naprosté zničení zejména ohněm, úplná katastrofa, masakr“. Až teprve v druhém případě může jít (za určitých souvislostí) o zápalnou oběť.
Tak je tomu přinejmenším od konce 17. století, kdy se slovo holocaust dostalo (přes francouzštinu) do tehdejší angličtiny. A současně s tím – jak už to u novotvarů bývá – získal holokaust širší, tj. obecnější význam. Původní obsah se posunul a pro běžného anglicky mluvícího člověka už holocaust nikdy neznamenal totéž, co pro řecky či latinsky komunikujícího Žida.
Anglické profánní slovo holocaust je od té doby obecný výraz pro jakoukoli velkou katastrofu. S náboženstvím nemá, respektive většinou nemusí mít vůbec nic společného. Pro názornost si uveďme alespoň jeden příklad s použitím slova holocaust v takové podobě, jak je tento termín v angličtině používán od 18. století. Ukázku si vypůjčíme z klasického špionážního filmu Alfreda Hitchcocka North by Northwest (Na sever severozápadní linkou) z roku 1959.
Hlavní hrdina (Cary Grant) prchá před svými pronásledovateli. Uprostřed amerických polí jen o vlásek unikne jisté smrti, když malé letadlo, které na něj útočí, při neobratném manévru pilota narazí do tahače s cisternou a exploduje. Krátce na to divák vidí na filmovém plátně noviny, které o zkáze dvojplošníku informují těmito slovy:
Two Die As Crop-Duster Plane Crashes And Burns. Low Flying Craft Hits Oil Tanker; Truck Drivers Escape Holocaust
… tedy, že řidiči nákladního auta s cisternou unikli holokaustu. – No, jistě že neunikli nějaké zápalné oběti, to by nedávalo smysl. Unikli zkáze, zničení…
1978: Americký televizní seriál Holocaust
Uvádí se, že jako jeden z prvních začal anglické slovo holocaust pro označení systému nacistických koncentračních táborů používat židovský prozaik a filozof Elie Wiesel (1928–2016). On sám byl přeživším koncentračních táborů Osvětim a Buchenwald a dlouhodobě se snažil zvyšovat povědomí veřejnosti o nebezpečí nacismu a nesnášenlivosti. Nepovažoval to slovo za ideální (vzhledem k jeho původně náboženskému významu), praktická účelnost ale nakonec převážila.
Do povědomí široké veřejnosti se slovo holocaust dostalo s rokem 1978, kdy vznikl stejnojmenný čtyřdílný americký seriál (někdy je označovaný jako několikadílný film) s Meryl Streepovou a Jamesem Woodsem.
Z historického hlediska lze tomuto uměleckému dílu jistě vytknout ledacos. Zaslouží si však pozornost za to, že u tehdejší americké a západoněmecké veřejnosti oživil zájem o zločiny nacistického režimu proti civilnímu obyvatelstvu. Téměř 35 let od konce války se tvůrcům miniserie podařilo rozproudit veřejnou debatu o nacistické perzekuci židovského etnika.
A spolu s úspěšným miniseriálem přišel i další důležitý společenský zlom: Nacistická perzekuce začala být v západních médiích označována právě oním mediálním termínem, pro kontinentální Evropu doposud neznámým a unikátním, totiž pojmem holocaust. Před rokem 1979 na slovo holocaust v evropském prostředí prakticky nenarazíte. V několika nejbližších letech po odvysílání amerického seriálu se však zařadilo mezi frekventované výrazy.
Anglické slovo holocaust bylo tehdy importováno i do Československa. Uvedený seriál zde sice nebyl vysílán, několik článků v oficiálním tisku i v samizdatu o něm ale informovalo. Na tehdejších textech je mimo jiné vidět, že se překladatelé s novým pojmem holocaust teprve museli naučit pracovat. Limitovaný rozsah informací komplikoval správné skloňování, jindy se redaktoři pokoušeli o různé, více či méně zdařilé překlady slova holocaust do češtiny – například jako „vraždění“ (Pravda, leden 1979), nebo „úplné vypálení“ (Rudé právo, červenec 1979) a jiné.
Následující galerie dokumentuje několik takových příkladů počátečního pronikání slova holocaust do tuzemského diskurzu na přelomu 70. a 80. let v Československu:
›› Pokračování článku Holokaust jako mediální termín
Text byl zpracován v rámci výzkumného projektu ResearchWritercz. Podrobnější informace, zdroje a doplňující materiály poskytujeme na vyžádání, většinou jako součást placeného balíčku nebo reciproční služby.