Mediálně známá česká internistka a televizní moderátorka Kateřina C. v respektované tuzemské talk show tvrdí, že československé ministerstvo údajně na přelomu 50. a 60. let propagovalo kouření. Máme o jejím tvrzení velice vážné pochybnosti. Vše nasvědčuje tomu, že se jedná o hoax.
Byli jsme požádáni, abychom záležitost prověřili a provedli průzkum dostupné odborné literatury. A výsledná rešerše nepotvrzuje nic, co by jen trochu naznačovalo údajný příznivý postoj tehdejší tuzemské lékařské obce vůči kouření během těhotenství. Právě naopak!
Doslovný přepis vyjádření
Citovaná internistka Kateřina C. v talk show Face To Face z 11. března 2021 říká:
„Já jsem přestala [kouřit] díky tomu, že mám oční operaci, která se báječná povedla, a ptala jsem se po ní: Co vlastně, jak ty oči si nejvíc ochránit. Ona [oční lékařka] řekla: Přestaňte kouřit! – To je setsakra motivace, protože být – nebýt slepý – to je fakt jako motivace. Takže jsem to takhle použila, a šla jsem na krásný kurz odvykání kouření, kde mi vysvětlili, že jsem nikotinovej závislák, vzhledem k tomu, že moje maminka, od začátku těhotenství [kouřila, protože] jí doporučil gynekolog, aby kouřila, protože to bylo v šedesátých letech, kdy [údajné ministerstvo je v záznamu vypípnuto] udělalo vlastně plakáty s kojencem, kde bylo: ‚Matky, chcete mít šťastné děti? Kuřte!‘“
Moderátor: (slyšitelný ironický úsměv)
Internistka: „No, vážně!“
Moderátor: „Já vim, no.“
Internistka: „Já to netušila ovšem! No, takže jsem bydlela s rodiči, kde máti kouřila 40, táta 60 [cigaret], to znamená, já měla svejch pasivních 10 […]“
Výsledky rešerše odborné lékařské literatury potvrdily naše původní pochybnosti
Je skutečně možné, že by někdy kolem roku 1962 (rok narození citované internistky) československé ministerstvo vyrobilo plakáty s kojencem a nápisem „Matky, chcete mít šťastné děti? Kuřte!“? – Už jen obecná znalost historie moderního lékařství o tom vyvolává silné pochybnosti. Ve stejném duchu hovoří i námi zpracovaná rešerše, citujíc dobovou odbornou tuzemskou literaturu z přelomu padesátých a šedesátých let 20. století. Mimo jiné:
„Je prokázána jeho [tj. kouření] škodlivost zvláště v těhotenství a v šestinedělí.“
– Zdravotnické noviny, 6. 5. 1961, s. 2.
„Třebaže placenta (plodový koláč) tvoří ochrannou bariéru proti škodlivým látkám, které jsou v matčině krvi, není tato ochrana absolutní. […] otrava alkoholem ovlivňuje škodlivě vývoj plodu. Stejně tak je pro plod škodlivé matčino kouření.“
– GAŇO, V: Defektní děti, 1962, s. 146.
„Každá svědomitá žena si má tedy kouření odříci již v té době, jakmile zjistí těhotenství a po celou dobu kojení. Dále samozřejmě nekouří nikdy v přítomnosti dítěte, i když dítě už nekojíme. Děti nemají vdechovat tabákový kouř a nemají se zdržovat v zakouřených místnostech.“
– KLÍMOVÁ-FÜGNEROVÁ, M.: Naše dítě. Před narozením… 1953, s. 130.
„[…] svědomitá žena přestane v těhotenství kouřit, protože by se mohl poškodit plod.“
– KLÍMOVÁ-FÜGNEROVÁ, M.: Naše dítě. Před narozením… 1956, s. 35; identicky 1964, s. 40.
„Děti kouřících žen mají při narození menší váhu než děti nekuřaček. […] Naše dosavadní lékařské zkušenosti dostačují k odpovědnému prohlášení, že kouření je nezdravý zvyk, který ohrožuje zdraví v několika směrech. […] Prokázána je jeho [tj. kouření] škodlivost zvláště v těhotenství a v šestinedělí.“
– Zdravotnické noviny, 30. 1. 1964, s. 2.
Dobový tuzemský společenský i odborný diskurz byl tedy začátkem šedesátých let nastaven zcela opačně, než výše uvedená talk show naznačuje. Otázka tedy zní: Kdo by měl v čerstvě socialistickém Československu zájem vydávat plakát propagující škodlivé kouření během těhotenství? A je někdo schopen takový plakát doložit? Vyvinuli jsme značné úsilí, ale zatím se nám žádný dobový prospekt státních orgánů, který by obhajoval kouření během těhotenství, najít nepodařilo.
Přitom samozřejmě platí – podobně jako v případě neexistujícího článku v kauze Hitler je gentleman –, že důkazní břemeno spočívá na straně původce zprávy, zvláště, je-li jím lékař, dvojnásob lékař se značnou mediální zkušeností.
Trénování mediální gramotnosti zlepšuje odolnost proti dezinformacím
Celou záležitost lze zároveň vzít jako lekci mediální gramotnosti. V okamžiku, kdy z úst odborné autority zazní podezřelá informace, měl by si posluchač (příjemce) – na základě dosavadních poznatků a zkušeností – se zdravou skepsí příslušné informace ověřit. Pro pracovníky médií by to měla být samozřejmost, ale čtenář/posluchač/divák na ně rozhodně nemůže spoléhat. Kdykoli totiž konzument podlehne iluzi, že novinář či jiná autorita je imunní vůči
- mylnému předpokladu,
- chybám,
- (ne)vědomé manipulaci,
- nepoctivosti,
- strachu atd. …
– pak je konzument (čtenář/posluchač/divák) ztracen.
Jaká je obecná známá skutečnost ke škodlivosti kouření? Už během první poloviny 20. století bylo obecně známé, že kouření zdraví neprospívá. Tuto skutečnost lze snadno ověřit, což ostatně bylo i jedním z úkolů naší rešerše.
Obecně dobrým základem je v každém případě rozumná míra pochybností, vyplývající z dosavadních poznatků získaných empiricky (pozorováním, zkušeností) a heuristicky (poučeným odhadem, intuicí). Nicméně, u každé zásadnější informace si stojí za to udělat výzkum (nebo si ho nechat zpracovat). To není rada pro intelektuály, ale pro každého, kdo se nechce ztratit v současném informačním, ale zároveň post faktickém světě, ve kterém se černá vydává za bílou, či naopak, přičemž současně je všechno prezentováno jako tolerovatelná šedá. A to více než kdykoli v minulosti.
Jedná se o HOAX…
Za současné situace, kdy na internetu masivně vzrostla vlna hoaxů a dezinformací souvisejících se zdravotní tematikou (předtím plnily stejný účel dezinformace okolo uprchlické krize), je opět nutná zvýšená opatrnost. Některé hoaxy (podvodné poplašné zprávy) jsou šířeny z něčí bizarní zábavy. Za jinými stojí silné autority, které záměrně vyvolávají chaos. Další hoaxy vznikají se záměrem určitých vlivových skupin dostat část veřejnosti na svou stranu.
Moderní medicína samozřejmě není bezchybná. O to však tvůrcům dezinformačních zpráv nejde. Nejde o věcnou diskuzi. Dezinformátoři nepůsobí na mozek, ale na emoce. Na internetu lze najít celou řadu balastních informací, včetně zdánlivě historických plakátů s textem „THE SMOOTH TASTE EXPECTANT MOTHERS CRAVE!“. – Takový plakát samozřejmě může údajnou toleranci pro kouření těhotných žen snadno evokovat…
Hoax lze (většinou) rozeznat snadno, ale…
Mozku by měl ale stačit letmý pohled a zjištění, že na takovém obrázku něco nehraje. Stejně rychle se však ke slovu dostávají i emoce, které místo analýzy vyvolávají vzrušení, hněv a iracionální touhu po vzpouře.
S ohledem na masivní rozmach dezinformací v rámci aktuálních protipandemických omezení zkoumala agentura Reuters původ několika historicky působících reklam, kolujících po internetu, a došla mimo jiné k následujícímu zjištění:
„Reklama Nico Time propagující kouření během těhotenství je falešná. Vychází z videoherní série Bioshock. Jejich stránky potvrzují, že reklamu Nico Time navrhla Kat Berkley, umělkyně, která na hře pracovala.“
Zpráva uvádí i konkrétní zdroje, které hoax odhalují a dokládají. Více na webu Reuters, případně také na webu Science History Institute.
A to je také podstata toto, čím jsme na téma hoax začali: Ne vše, co je obecně vydáváno za fakta, je skutečná pravda. Cokoli nezapadá do vašich dosavadních zkušeností a poznatků je třeba prověřit, než s tím začnete pracovat, než to budete přeposílat. Měla by to být odpovědnost před vámi samotnými a také vaše osobní odpovědnost vůči vašemu okolí.
Poznámka: Nedomníváme se, že by osoby citované v úvodu tohoto článku chtěly jakékoli mylné či zavádějící informace šířit záměrně. Účelem tohoto příspěvku bylo poukázat na nesrovnalosti v citovaném rozhovoru a vyvodit z nich obecné praktické závěry. Hoax je komunikačním morem. Pokud máte k dispozici doplňující informace, kontaktujte nás.