„Rok 1936 byl olympijských her. Letní hry probíhaly v Berlíně, zimní v Garmisch-Partenkirchenu,“ vzpomíná na své dětství dnes uznávaný spisovatel Max von der Grün, žijící tehdy se svou matkou v Pavlově Studenci u Tachova…
Max von der Grün vzpomíná na rok 1936 a dětství v Pavlově Studenci v souvislosti s olympiádou takto:
„Nás děti taková událost samozřejmě velice zajímala. Koneckonců, mě bylo deset let a sport se těšil důležitému zájmu i u nás ve škole [v Pavlově Studenci u Tachova]. Kdo byl dobrý ve sportu, byl svým způsobem považován za dobrého studenta.
Ačkoli se nás snažili každý den naočkovat tvrzením, že kdo není Němec, nestojí za nic, naším idolem se stal Afroameričan: Čtyřnásobný olympijský vítěz Jesse Owens ze Spojených států. Hráli jsme si na něj i na sportovním hřišti. Ten z nás, který skočil nejvíce, kdo běžel nejrychleji nebo který hodil nejdále, to byl v našich očích Jesse Owens.
Kdyby to slyšel učitel, tak by nám ty hry zakázal. Stejně nám ale zůstali dlužni odpověď, proč černoch, příslušník údajně »nižší« rasy, mohl dosahovat takových sportovních úspěchů.“
