Krkonoše nad Špindlerovým Mlýnem nebyly v polovině 30. let 20. století jen kulisou turistického ruchu, ale i dějištěm narůstajícího střetu dvou světů. Henleinova Sudetoněmecká strana se postupně radikalizovala, zatímco na druhé straně hor, kde tehdy (do roku 1945) leželo Německo, se celá řada liberálních a nonkonformních občanských aktivit ocitla pod zákazem.
Podezřelé „výlety“ přes hranici
A právě v té době zaznamenalo osazenstvo místní české četnické stanice neobvyklé přechody státní hranice. Skupinky mladých Němců přecházely na českou stranu a na první pohled působily jako běžní turisté. Okolnosti jejich „výletů“ však vzbuzovaly pozornost.
Na československé území přicházeli s prázdnými batohy, zatímco zpět se vraceli s tornami nápadně naplněnými. Chodili poměrně často, až skoro pravidelně.
Zájem o tyto „turisty“ projevovali i místní příznivci Sudetoněmecké strany, kteří se snažili vystopovat jejich trasy a upozornit na ně německé bezpečnostní orgány, ideálně gestapo.
Co na to místní prvorepublikové četnictvo?
Četníci, kteří nezasáhli
Logickým krokem, který bychom očekávali, by byl rychlý zásah místního četnictva s cílem tyto podezřelé aktivity zlikvidovat. Československo v té době čelilo vlně německých uprchlíků, státní správa k nim přistupovala s nedůvěrou a na hranicích se většinou žádná velkorysost netrpěla.
Příslušníci četnické stanice ve Špindlerově Mlýně se však v tomto případě rozhodli jednat jinak: nejenže proti těmto ilegálním přechodům rázně nezasahovali, ale naopak je nenápadně tolerovali a fakticky chránili.
Demokracie versus diktatura
Ukázalo se, že zmíněná skupina německé mládeže tudy systematicky pašovala v Německu zakázané tiskoviny, což byl také důvod zvýšeného zájmu místních henleinovců. V prostředí sudetoněmecké společnosti zde působili informátoři a agenti, kteří se tyto kurýry snažili odhalit a udat říšským orgánům.
O to výrazněji vystupuje kontrast s postojem českých četníků. Příliš sice ideálům oněch „turistů“ nerozuměli, něčím jim však tato „turistická“ mládež byla sympatická. Vycházeli z jednoduché úvahy: pokud henleinovci aktivně podporují nacistické Německo, pak mají odpůrci nacistického režimu blízko k hodnotám demokratického Československa. Podstatou demokracie je tolerance k odlišnostem, zatímco diktatura za kopcem jakoukoli individualitu likvidovala.
Článek ke stažení: separát o meziválečném četnictvu a popisované kauze: Německá protihitlerovská mládež pod ochranou českých četníků ze Špindlerova Mlýna.
Jak to celé dopadlo
Příliš nepřekvapí, že stačilo jen pár let, aby se náčelník četnické stanice hned po válce ocitl v kolizi s novým „lidově demokratickým“ režimem.
Celý příběh o tom, jak říšskoněmecká mládež přes Špindlerův Mlýn pašovala protihitlerovské tiskoviny pod tichou ochranou českých četníků a jak to celé dopadlo, byl publikován ve sborníku Historické krize v Kladsku a v severovýchodních Čechách, který nedávno vydalo Muzeum Podkrkonoší v Trutnově. Tištěný sborník lze zakoupit v muzeu. Článek o špindlerovském četnictvu je samostatně ke stažení výše.