Ve Spojených státech aktuálně zveřejňují materiály dokumentující nejrůznější neznámé létající objekty, označované tradičně jako UFO (Unidentified Flying Object, česky neidentifikovaný létající objekt), případně nověji jako UAP (Unidentified Aerial Phenomena, česky neidentifikované letecké jevy).
Ve fondu Zemského četnického velitelství pražského Národního archivu je ale uložen spis, který dokumentuje sérii pozorování neidentifikovaných létajících osvětlených objektů v západních Čechách na přelomu let 1933–1934. Očití svědci tehdy sledovali záhadné objekty UFO u českých hranic.
Tajné zprávy o UFO – neidentifikovaných osvětlených objektech
Podle zpráv četnického oddělení v Chebu, označených jako „Tajné“, adresovaných Zemskému četnickému velitelství v Praze, se jednalo o různá individuální pozorování nad česko-německou hranicí, respektive o neidentifikovaná světelná tělesa nad bavorským územím.
Už v listopadu 1933 bylo na večerní obloze nad obcí Tršnicí pozorováno neznámé pohybující se těleso, osvětlené dvojicí světel. Jiný pozorovatel zahlédl o den později zřejmě totéž těleso, ale pouze s jedním světlem. Četnictvo nejprve záležitost vyhodnotilo jako pokusný signalizační balón, ale oslovené vojenské a letecké posádky odmítly, že by nějaké takové cvičení prováděly. Četníci proto došli k závěru, že se zřejmě jednalo o jasně svítící hvězdu, a záležitost odložili ad acta.
V následujících dnech však byla neidentifikovaná světla na večerním nebi pozorována znovu, na různých místech, s různou intenzitou a drobnými odlišnostmi.
Osvětlené UFO se objevuje znovu a má různou intenzitu
Koncem listopadu ohlásil velitel četnické stanice v Třech Sekerách u Tachova rychle se pohybující světlo nad německým prostorem. Intenzitou se podobalo silně zářící hvězdě.
V polovině prosince hlásil službu konající četník z Jesenice, že při obchůzce obcí Tuřany u Jesenice viděl neobvyklé světlo na obloze nad bavorským územím. Světlo bylo podle svědka dosti intenzivní a obklopovala ho zvláštní záře. Nakonec ho přirovnal k hvězdě Večernici, tedy k Venuši, která při západu slunce vždy jako první intenzivně svítí na obloze. Toto ale Večernice nebyla.
Z Pomezí nad Ohří pochází ze stejné doby zpráva o podivném světle, které zprvu stálo na místě a pak se rychle pohybovalo. Světlo mělo bílou barvu a bylo podobné jasně zářící hvězdě.
Odlišný charakter mělo světlo pozorované četníky v Dolních Lažanech koncem ledna 1934:
„Světlo bylo rudé barvy, ostrosti jako žhavý uhel, menší svítivosti, ve výši as 400 m a mělo pomalý houpavý pohyb kupředu a zpět, nahoru a dolů a v 18,05 hodin rychlým letem zmizelo z obzoru směrem ke státní hranici.“
Pozor na interpretaci neznámých jevů
Přesnou identitu světla se zřejmě nikdy vypátrat nepodařilo. Alespoň tedy v tomto směru uvedená složka neobsahuje žádná další sdělení. Záležitost tedy zůstává otevřena, zároveň jde ale o učebnicovou ukázku toho, jak mohou rámování informace, kontext a kognitivní zkreslení řídit interpretaci nejednoznačných jevů.
Ačkoli totiž fakta zůstávají stejná a nemáme ani možnost se dobových pozorovatelů doptat na další podrobnosti, popsané případy mohou být různým způsobem hodnoceny na základě různé perspektivy, které ovlivňují vnímání.
Oslovení jedinci inklinující k tematice UFO a konspiračním teoriím nám nejprve potvrzovali, že se jedná o jednoznačné důkazy mimozemských aktivit. Když jsme jim ale upřesnili, že se jedná o pozorování na česko-německé hranici v letech 1933–1934, korigovali své závěry v tom smyslu, že se jednoznačně jednalo o špionážní nebo signalizační balóny.
Jediný rozdíl ve vnímání „téhož“ příběhu přitom byl kontext a očekávání. Fakta se nijak nezměnila: máme pouze neurčitý popis neobvyklých objektů na obloze. Změnil se jen rámec, v němž jsme informaci zasadili.
Z toho je zřejmé, že interpretace neurčitých jevů může hodně záviset na kulturních schématech, očekáváních a potřebě uzavřít nejistotu nějakým příběhem. Německé balóny vs. UFO. Rámování informací, kontext a kognitivní zkreslení řídí interpretaci nejednoznačných jevů.
Z toho plyne praktické ponaučení: při výzkumu se samozřejmě bez určitých předpokladů a hypotéz neobejdeme. Právě proto je však u všech „záhadných“ zpráv nutné aktivně oddělovat to, co opravdu víme, od rámce, ve kterém nám je příběh podán.