Do chodníku nedaleko smíchovské stanice metra Anděl byl v úterý 17. června 2025 zasazen tzv. Stolperstein – Kámen zmizelých. Připomíná Ing. Karla Vericha, kterého zde před 84 lety zatklo gestapo a domů už se nikdy nevrátil. Nacisté ho utrápili v koncentračním táboře Mauthausen. Slavnostního aktu zasazení kamene se zúčastnila i Dr. Bettina Kirnbauer, velvyslankyně Rakouské republiky v České republice.

Upozorňovali, že svět se žene do záhuby
Karel Verich, narozený roku 1883, byl povoláním inženýr chemie. Měl necelých 50 let, když se na základě čtení Bible rozhodl stát se svědkem Jehovovým. Přesné datum jeho rozhodnutí neznáme. Nepřímo ho však můžeme vyvodit z následujících okolností:
Řadu let u sebe nosil revolver, který chtěl v případě napadení použít k sebeobraně. O prodloužení platnosti zbrojního průkazu naposledy zažádal v dubnu 1929. Když o tři roky později vypršela platnost průkazu, k jeho obnovení ze strany Karla Vericha už nedošlo. To odpovídá zvyklostem svědků Jehovových, kteří se řídí varováním Ježíše Krista: „Všichni, kdo berou do ruky zbraň, sami zbraní zahynou.“

velvyslankyně Rakouské republiky v ČR (vpravo nahoře)
Po své konverzi se Karel Verich stal jednou z důležitých postav pražské komunity svědků Jehovových a činorodým organizátorem jejich veřejné evangelizační činnosti. Podobně jako dnes totiž vyznavači tohoto náboženství propagovali čtení Bible a upozorňovali veřejnost, že svět se žene do záhuby.
Diktatura pouliční evangelizaci neunese
V sousedním Německu se mezitím chopili moci nacisté a víru svědků Jehovových během několika týdnů zakázali. Svět se podle nich nežene do záhuby, protože ho zachrání Hitler! V roce 1939 přišli nacisté se svou utkvělou vizí i do Prahy. Jakmile zde vznikl Protektorát Čechy a Morava, místní svědkové Jehovovi přešli do ilegality. Gestapo nicméně všechny známé představitele této víry konfrontovalo s novými pořádky a pohrozilo jim, že pokud budou v propagaci Bible pokračovat tajně, tvrdý trest je nemine.
Pražský gestapák Fritz Kiesewetter, který v následujících letech mnohé zdejší svědky Jehovovy opravdu zatkl, po válce vypověděl, že i Karel Verich dostal od gestapa jasné varování. „Verich tohoto zákazu nedbal … Přestože byl ještě dvakráte napomenut, (v zakázaném náboženském hnutí) pracoval nadále…“ Zásah gestapa na sebe nedal dlouho čekat.

V druhé polovině listopadu roku 1941 gestapo odvleklo Karla Vericha z jeho bytu. Jeho život byl násilně ukončen v červenci 1942 v koncentračním táboře nedaleko rakouského Lince. O rok později si přišlo gestapo i pro vdovu, Jiřinu Verichovou. Tvrdými výslechy se ji nacisté snažili donutit, aby prozradila ostatní spoluvěřící a gestapo mohlo pozatýkat celou ilegální síť propagátorů Bible. To se jim nepodařilo. Jiřina Verichová byla proto umístěna do koncentračního tábora Ravensbrück, kde se na jaře 1945 dočkala konce války.
Kolik demokracie unese demokracie?
Historička Pavla Plachá, která manžele Verichovy zmiňuje ve své knize Zpřetrhané životy (2021), vysvětluje, že nacisté svědky Jehovovy pronásledovali kvůli jejich neochotě podřídit se totalitnímu režimu. Pro mnohé lidi je to ale stejně neobvyklá víra. Mnozí ji nechápou a někteří dokonce odsuzují.
Obecně ale platí shoda, že dokud na ulicích vídáme jejich kameloty a kolportéry, je to jedna ze známek demokratického prostředí, které toleruje jiné názory a unese krátké příležitostné zazvonění na zvonek bytu s možností svobodně odmítnout. V Rusku jsou už několik let zakázaní a za propagaci Bible dostávají mnohaleté nepodmíněné tresty.
Autoritářské totalitní systémy totiž žádné pouliční alternativy neunesou. Vyžadují výlučnou poslušnost a stoprocentní podřízenost. Připomínkou těchto souvislostí je i kámen před domem v pražské ulici Na Bělidle, č. 297/36, kde bydleli manželé Verichovi a kde je zatýkalo gestapo.