Mise Velichovky 1945 – Američané ve východních Čechách - ResearchWriter.cz • Rešerše a psaní

Tenhle příspěvek se zrodil paradoxně v relax zóně nejmenované univerzity v pražské Celetné: „Cože? Američani v květnu 1945 ve východních Čechách? Děláš si legraci? Každé malé dítě přeci ví, že se US Army musela zastavit na velmocemi domluvené demarkační linie Kraslice – Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice! Jakpak by se asi dostali do východních Čech? Co??“ – „No prostě přejeli tu demarkační linii,“ odpověděl jsem. A furt jsem si nebyl jistý, jestli mě ten člověk jenom nezkouší…

1945: Američané v Hradci Králové — Tohle není Plzeň, ale Američané v Hradci Králové dne 8. května 1945.
Zdroj: US Army, kolorováno NZB. Totéž místo dnes na Street View

Mission Impossible: Velichovky

Tajná a pozoruhodná Mise Velichovky byla jednou z posledních dramatických hodin druhé světové války na českém území. V rozmezí 7. a 8. května 1945 se tehdy odehrál fascinující příběh, jehož cílem bylo doručit velitelství skupiny německých armád „Mitte“ maximálně autentické potvrzení kapitulace německých vojsk, podepsané 7. května 1945 v Remeši. Panovaly totiž obavy, aby zfanatizované velení wehrmachtu dál zbytečně a ve vzteku nelikvidovalo české civilní obyvatelstvo.

Ke splnění úkolu byl do Plzně z Německa letecky dopraven zvláštní německý emisar, plukovník Wilhelm Meyer-Detring, který měl wehrmachtu osobně potvrdit nezvratný fakt, že Hitlerova říše definitivně kapitulovala. Problémem bylo, že velitelství skupiny německých armád „Mitte“ sídlilo v lázních Velichovky nedaleko Náchoda, tedy hluboko v sovětské zóně, byť toto zónu Sověti ještě neobsadili. Jedinou bezpečnou možností, jak se tam z Plzně dostat, byla rychlá pozemní akce, bez ohledu na nějakou vymezenou hranici.

Kolonu amerických obrněných vozidel tvořila vedle několika amerických důstojníků také elitní jednotka s příslušníky 23. průzkumné jednotky americké 16. obrněné divize a rovněž armádou pověření novináři. Nejrychlejší byla cesta přes Prahu, kde právě vrcholilo Pražské povstání. Američané se však do bojů nezapojili. Neměl na to čas ani kompetence. Setkali se tu ale jak s povstalci, tak také s generálem Toussaintem okupujícím Prahu, na něhož neúspěšně naléhali, aby kapituloval. Jeho přání, aby mu naopak pomohli probít se na Západ a nepadl do sovětského zajetí, vyhovět nemohli. Pokračovali směrem na Velichovky. Tam své poselství úspěšně předali, čímž se německé boje na severovýchod od Prahy prakticky zastavily.

Na zpáteční cestě se americká kolona na krátko rozdělila. Část pokračovala přes Hradec Králové, část přes Hořice. Praze se záměrně vyhnuli a večer 8. května byli už zpět v Plzni. Za sebou měli záchranu životů českých rukojmích v Kralupech a Českém Brodě a incident s českými partyzány v Ostroměři.

Praktická historie

A praktické poučení? Z toho, že někdo někde s někým vyjednal nějakou demarkační čáru nelze nikdy automaticky vyvozovat, že ji jedna či druhá strana někde nepřekročila… Ostatně, Sověti o celé operaci vůbec nevěděli a když se to o pár dní později dozvěděli, radost z toho rozhodně neměli. Účel mise je vůbec nezajímal.

A druhá věc: Když to Američané uznali za nezbytné, tak jim překročení demarkační linie nedělalo žádný problém. To je taky dobré vědět.