Znáte divadelní hru Hrdý Budžes, husákovskou normalizaci očima žákyně 2. třídy ZŠ v Ničíně? Je to velice úspěšná divadelní hra. Žádný „hrdý buď, žes“ by ale nebyl, kdyby nebyla jeho autorka, respektive kdyby nebyl její otec. A tohle je jeho příběh. Příběh bratislavského kluka zachráněného před Osvětimí, kde měl být v rámci nacistického holokaustu zavražděn.
Zachránci Židů před holokaustem
Kdykoli obyčejní lidé riskují život, aby někomu pomohli v nesnázích – tím spíše, pokud mu tím zachraňují život –, každý takový příběh stojí za vyprávění. Tohle je příběh, jehož detaily byly neznámé 80 let a teprve nyní se jeho klíčové střípky podařilo odhalit, ověřit a publikovat. – Přestože byl zachráněným chlapcem pozdější výrazný filmový, televizní a divadelní tvůrce.
Všechny příběhy lidí, kteří během holokaustu někoho zachraňovali, zřejmě nikdy nebudeme znát. O mnoha odvážných lidech nevíme, protože se o svém činu sami nikde nezmínili, případně jejich identitu v běhu dalších událostí neodhalili ani sami přeživší. Každý nově odhalený příběh proto stojí za zveřejnění. Z respektu k těm, kteří pro někoho jiného nasadili svůj vlastní krk, tak i pro lepší porozumění souvisejícím událostem a okolnostem.
Stát Izrael, aby vyjádřil určité ocenění lidem nežidovského původu, kteří v období druhé světové války riskovali svůj život při záchraně Židů před holokaustem, uděluje titul chasid umot ha-olam (Spravedlivý mezi národy). Jedná se o oficiální snahu izraelského parlamentu připomínat obětavost zachránců jako jednotlivců i jako skupiny. Titul není udělován automaticky; je nutná individuální nominace. Jak to s politickými řády bývá, někdo ho třeba ani nechce. Jiným chybí potřebné doklady. Celosvětově doposud titul Spravedlivý mezi národy obdrželo 28 217 lidí – z toho 125 osob z českých zemí, ze Slovenska 638 osob. Z výše uvedených důvodů je v těchto číslech zahrnuta jen část skutečných zachránců.
V následujícím článku je zachycen jeden z příběhů, které v uvedeném výčtu zaevidován není. Zachránci bratislavského chlapce, který díky nim během holokaustu nezemřel v Osvětimi, o svém činu po válce nikomu nevyprávěli. Dlouho proto odolával svému odhalení a ověřování. Postupně se ale podařilo shromáždit sbírku důležitých svědectví i archivních dokumentů, takže tajemství příběhu starého 80 let nakonec povolilo.
Příběh zachráněného třináctiletého kluka z Bratislavy
Peter Elli Freistadt (31. 10. 1931, Bratislava – 14. 1. 2000, Jeruzalém) byl úspěšný izraelský divadelní a filmový tvůrce. Jako kluk vyrůstal v bavlnce v zámožné rodině, ve vile, která dodnes patří k těm nejkrásnějším v Bratislavě. Dědeček vlastnil obchodní dům, otec řídil slovenskou pobočku legendárního labelu His Master’s Voice.
Na jaře 1939 se všechno změnilo. Slovensko se ponořilo do temné mlhy antisemitismu. Po německé okupaci Slovenska na podzim 1944 měla celá rodina skončit v transportech směřujících do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Mladého Petra se podařilo dobře ukrýt, paradoxně u lidí, kteří praktikovali víru, kterou klerofašistický režim pronásledoval. Museli si proto dávat dvojnásobný pozor, aby se neprozradili.
Detailní popis celého příběhu byl publikován v recenzovaném historickém časopisu Pamäť národa, který vydává Ústav pamäti národa, slovenská obdoba českého Ústavu pro studium totalitních režimů.
- Článek ke stažení: Úkryt Na jamách nad Bratislavou. Ako bol pred deportáciou zachránený budúci československo-izraelský filmár Peter Freistadt. Pamäť národa 2023/03.